keep talking...


Home
Novinky
Biografie
Diskografie
Texty
Překlady
Průvodci
Vystoupení
Kalendář
Floydopedia
Knihy
Články
Fotogalerie
Ke stažení
Odkazy

webmaster

               
               
      čas      
 -9d 7h 31m 
  Praha 
               
               
PinkFloyd.cz English
English
Víte, že Pink Floyd se jmenují po dvou bluesmanech z Georgie, Pinkovi Anderssonovi a Floydovi Councilovi? Víte, že se Chandler ze seriálu Přátelé o Pink Floydech zmiňuje ve druhém díle první série? Říká:" Líbání je jako ten bavič, co mluví předtím, než Pink Floydi spustí." Víte, že album Delicate Sound Of Thunder bylo první nahrávkou populární hudby vynesenou do kosmu? (posádkou sovětské lodi Sojuz!)
 Víte, že... 
  
Twitter Instagram
Facebook    g+

Biografie Pink Floyd

Zahaleni oblaky (1968 - 1972)

portrét Pink FloydNa konci šedesátých let vypracovali Pink Floyd svoji koncepci živých vystoupení. Originální styl na pódiu patřil vždycky k přednostem této skupiny. Jejich originalita a novátorství se začalo odvíjet od téměř teatrální podoby koncertů s názvem More Furious Madness From The Messed Gadges Of Auximines, kdy bylo představení rozděleno na dvě části ("The Man" a "The Journey") a obsahovalo písně z prvních dvou alb, ale i nové skladby, které byly napsány jako soundtrack k filmu More a později byly vydány na stejnojmenném albu. Pro účely vystoupení byly ovšem názvy skladeb změněny na poněkud strašidelnější verze. Během představení také roadies postavili na pódiu stůl, uvařili čaj a během servírování pustili malé tranzistorové rádio, na kterém naladili jakousi holandskou stanici a zatímco kapela popíjela čaj, diváci mohli poslouchat rádio přes mikrofon.

Experimentální duch tvorby Pink Floyd pokračoval a vyústil v zelené dvojalbum s poněkud bizardním názvem Ummagumma, který neznamená nic jiného než hovorový výraz pro soulož, který do Londýna přinesli právě studenti architektury z Cambridge. První LP obsahovalo čtyři živé skladby nahrané v Mother´s Clubu v Birminghamu na konci roku 1969 a druhé LP bylo ponecháno jednotlivým členům skupiny, aby za pomoci svého nástrojového a hudebního potenciálu zaplnili každý jednu polovinu strany svým vlastním (sólovým) příspěvkem. Specialitkou je asi Watersova skladba Several Species Of Small Furry Animals Gathered Together In A Cave And Grooving With A Pict, jejíž název aspiruje na ten vůbec nejdelší v historii rocku a jejíž obsah zase nemá daleko k tomu nejšílenějšímu. Waters použil různé, na syntezátor generované zvuky zvířat a pouštěl je v různých směrech a různou rychlostí a do všeho můžeme slyšet jeho vlastní recitaci jakéhosi textu skotským akcentem... Za pozornost stojí i první Gilmourův příspěvek k tvorbě kapely, jeho třídílná skladba The Narrow Way, kterou můžeme směle řadit mezi ty povedené.

Po úspěšné spolupráci Pink Floyd s tvůrci filmu More, vybral si je slavný režisér Michelangelo Antonioni jako tvůrce hudby ke svému novému filmu Zabriskie Point. Jenže ať se Floydi snažili sebevíc, nebyla hudba dost dobrá. Nakonec si z celé řady písní a hudebních motivů, které Pink Floyd dali do kupy, vybral Antonioni jen dvě nové skladby a předělávku staré dobré Careful With That Axe, Eugene, pro film přejmenované na Come In Number 51, Your Time Is Up a s údajně nejlepším vřískotem Rogera Waterse, která byly použita k závěrečné scéně kde exploduje obrovská rezidence ve zpomaleném záběru.

Experimentální a novátorský styl Pink Floyd počátku sedmdesátých let šel až tak daleko, že se Pink Floyd podíleli na komponování hudby k baletnímu představení. Možná jako inspirace právě baletem či operou, vznikla v té době ojedinělá, více než dvacetiminutová skladba Atom Heart Mother, která byla pokusem udělat "něco velkého". Celá skladba by pravděpodobně vyzněla mnohem lépe hrána celým symfonickým orchestrem, pro který se zdá být jakoby napsána. Jeden z pracovních názvů zněl A Theme From An Imaginary Western a při použití sboru, smyčcové sekce a několika dalších nástrojů působí v některých částech opravdu majestátně. Vyplnila celou jednu stranu alba zastínila tak neméně pěkné, leč přeci jenom dosti konvenčnější skladby na druhé straně. K albu a zvláště titulní skladbě se váže notoricky známá historka o původu jeho názvu. Pink Floyd totiž spolupracovali v té době s vysíláním slavného moderátora Johna Peela, který rád uváděl ve svém vysílání nové skladby a Atom Heart Mother byla jednou z nich. Jenže v té době ještě neměla jméno. Pink Floyd přinesli skladbu do studia a když se je Peel těsně před vysíláním optal, jakým jménem má skladbu uvést, zmatení Floyd si uvědomili, že pro ni žádné jméno nemají. Nakonec je napadlo vybrat první příhodný titulek z novin. Zaujal je tam článek o teoretické možnosti pohánět lidské srdeční stimulátory atomovou energií, a tak se album jmenuje tak, jak se jmenuje.

Další specialitou tohoto alba je jeho obal. Pink Floyd se rozhodli, že chtějí něco, co nemá pražádnou souvislost s obsahem. Chtěli něco normálního, obyčejného, ale zase ne nic, co by mezi deskami na pultech obchodů nevyniklo. A tak dostal Storm Thorgerson a jeho umělecká skupina Hipgnosis netradiční úkol, kterého se zhostil nadmíru dobře. Po několika úvahách, co by mohl na obal ztvárnit, rozhodl se, že prostě sedne do auta a vyfotografuje první obyčejnou věc, kterou potká. No a náhodou jel kolem louky, kde se pásly krávy... Ona krasavice na obrázku se jmenuje Lulubella III. a její majitel dokonce tvrdil, že dostal od Thorgersona honorář tři tisíce liber, což ale Storm odmítl slovy, že nechápe, za co by měl platit tolik peněz nějakému sedlákovi za jeho "zatracenou krávu"...

Ucho zachycující zvukové vlny stylizované do kruhů na vodě je téma obalu, který ukrývá jednu z nejlepších desek rocku, pinkfloydovské Meddle. Název je údajně slovní hříčkou mezi slovy meddle ("strkat někam nos") a Medal, tedy medaile. Album je vystavěno na dvou veleúspěšných instrumentálních skladbách - strašidelná One Of These Days (která mívá často i konkrétnější název One Of These Days I´m Going To Cut You Into Little Pieces - Jednoho z těch dnů tě rozsekám na malé kousky) navazuje na staré dobré časy Careful With That Axe, Eugene a skvěle působila hlavně při živých vystoupeních. Druhý pól alba tvoří celou jednu stranu dlouhá instrumentální skladba pojmenovaná Echoes. Cílem skupiny při vytváření této skladby bylo nahrát několik hudebních motivů a z nich později vybrat nějaký význačný pro vytvoření nové skladby. Nakonec ale vznikla zcela ojedinělá kompozice, sestávající ze 24 částí, které volně přecházejí jedna v druhou. Však byl také jeden z pracovních názvů Nothing, Part 1-24, popřípadě Return Of The Son Of Nothing, podle postavy z japonského hororu. Mnoho lidí si myslí, že právě Echoes je to nejlepší, co Pink Floyd kdy stvořili.

Skupina byla v této době na vrcholu svých tvůrčích schopností a nejvíce to bylo vidět na pohodě, která panovala mezi hráči. Waters sice vystupoval v roli lídra skupiny, ale ta si přísně zachovávala anonymitu svých členů, takže málokdo vůbec znal jména jednotlivých Floyd, natož pak jejich bližší životní osudy. A skupina šlapala jako dobře namazaný stroj.

Další v sérii úspěšných podniků Floyd ve světě filmu byl snímek La Vallée, v anglosaských zemích uváděný i pod názvem Obscured By Clouds, pro který Pink Floyd zkomponovali hudbu, kterou později vydali i na stejnojmenném albu. Toto album dnes upadlo poněkud v zapomnění, i když neprávem. Je totiž významné hned z několika důvodů. Tím prvním, který si málokdo uvědomuje je fakt, že toto je první album, na kterém nenajdeme skladby, které by alespoň částečně nebyly inspirovány stylem Syda Barretta. Stín jeho tvorby a osobnosti totiž zůstávaly se skupinou dál ještě dlouhá léta poté, co odešel. Ať se snažili sebevíc, pořád hudba Pink Floyd zněla, jako by do ní měl Syd co mluvit. Ten se v té době ovšem věnoval sólovým projektům a marné snaze o vzkříšení svoji již pohasínající slávy (nejen se skupinou The Stars, která přežila jen pár týdnů), kdy za vydatné pomoci produkční práce Davida Gilmoura a mnoha dalších svých starých kamarádů dál natáčel desky. Jejich kvalita šla ale rapidně dolů, a již po dvou albech bylo zřejmé, že Syd nemůže dál hrát. Stal se z něho obtloustlý, holohlavý pán, který se více než muzice začal věnovat abstraktnímu výtvarnému umění a od počátku sedmdesátých let až do své smrti v červenci 2006 žil usedlým životem na okraji Cambridge. S okolím v podstatě nekomunikoval.

Dalším významným prvkem alba Obscured By Clouds je to, že je jakýmsi odrazovým můstkem pro nadcházející fenomén s názvem Dark Side Of The Moon. Hudebně i textově předchází veleúspěšnému albu a lze zde vysledovat nejednu podobnost a inspiraci. Zvláštností alba ovšem na druhou stranu je také to, že kromě autentického zpěvu Polynésanů zde chybí ony známé "zvuky v pozadí", někdy nazývané "music concréte", které se staly postupem času další z ochranných známek Pink Floyd.

pokračování

 
Fanklub


Fanklub
Historie
Členství
Setkání
Nabízíme
Kontakt
O pf.cz
Diskuze
Chat
Revivaly
Archív

...keep talking