keep talking...


Home
Novinky
Biografie
Diskografie
Texty
Překlady
Průvodci
Vystoupení
Kalendář
Floydopedia
Knihy
Články
Fotogalerie
Ke stažení
Odkazy

webmaster

               
               
      čas      
 -9d 7h 32m 
  Praha 
               
               
PinkFloyd.cz English
English
Víte, že basová linka ve skladbě Goodbye Cruel World z The Wall je převzata z písně See Emily Play? Víte, že autorem názvu alba The Division Bell je Douglas Adams, britský autor kultovního "Stopařova průvodce po galaxii" a také dobrý známý Pink Floyd, který si s nimi i zahrál na jednou z koncertů v londýnském Earl's Court roku 1994? Víte, že na začátku písně Fat Old Sun je slyšet stejný zvuk zvonů jako na začátku High Hopes? Jedná se o zvony katedrály v Ely.
 Víte, že... 
  
Twitter Instagram
Facebook    g+

Biografie Pink Floyd

Poslední bodnutí (1983 - 1986)

O čtyři roky později od vydání The Wall, tedy v roce 1983 bylo vydáno další album Pink Floyd, které se řadí spíš mezi ta málo komerčně úspěšná. The Final Cut je prakticky albem, které obsahuje písně zbylé z projektu The Wall a které je často (avšak mylně) pokládáno za první Watersovo sólové album po rozpadu Pink Floyd. Celé je laděno protiválečně a je silně ovlivněno v té době probíhajícím konfliktem mezi Argentinou a Velkou Británií, válkou o Falklandy. Dále se zabývá nebezpečím, nukleárního světového konfliktu (skladba Two Suns In The Sunset) a studenou válkou. Obal alba je podle Watersova návrhu a není rozhodně žádným zázrakem. Zachycuje detailní fotografii proužků od vyznamenání a část rudého kruhu.

Na albu se kromě Waterse, který je autorem veškerých textů a naprosté většiny hudby podílel ještě David Gilmour, který se pouze podílel na hudbě ke dvěma skladbám, což ovšem nebylo uznáno Watersem za vhodné uvádět v kreditech k albu. Gilmourův hlas můžeme tak0 slyšet na Not Now John. Poslední skladba (Two Suns In The Sunset) byla dokonce nahrána bez přispění obou dosavadních zbývajících členů kapely a nahrál ji pouze Waters s najatými hráči. Na piáno hrál (na celém albu) Michael Kamen a bicí pro závěrečnou skladbu nahrál Andy Newmark. Záverečná skladba se obešla i bez Gilmourova přispění a tak se stala jedinou skladbou v historii Pink Floyd, na které se kromě Waterse nepodílel nikdo jiný ze skupiny. Definitivní rozdělení skupiny potvrdila i zmínka na obalu: "The Final Cut by Roger Waters, performed by Pink Floyd, neboli The Final Cut od Rogera Waterse, hraná Pink Floyd" a uvnitř obalu se skrývala krutá pravda, kterou většina fanoušků do té doby ani nezaregistrovala: "Pink Floyd are: Roger Waters, David Gilmour, Nick Mason" - tedy ani slovo o Ricku Wrightovi.

Dosti neurvalým chováním Waterse ke zbytku kapely během natáčení The Wall a Final Cut eskalovala vzájemná nevraživost natolik, že se Waters rozhodl skupinu rozpustit a sám pokračovat pod hlavičkou Pink Floyd spolu s najatými hudebníky. Proti tomu se samozřejmě Gilmour a Mason tvrdě vzepřeli a nastalo něco, čemu se začalo říkat "válka Floyd". Tato válka se odehrávala na všech frontách - v soukromí, v médiích a dokonce i u soudu. Nakonec měla dozvuky ještě i v umělecké sféře (Gilmourova skladba You Know I´m Right, tedy Ty víš, že mám pravdu z jeho sólového alba About Face z roku 1984).

Během této války vzala za své i do té doby neprůstřelná anonymita jednotlivých členů Pink Floyd, kteří se nikdy netoužili stát mediálními hvězdami po vzoru jiných kapel, naproti tomu prosazovali pouze propagaci skupiny co by celku. Když už nebylo na spoluhráče co vytáhnout, snížil se Waters k tomu, že zaplatil jistému karikaturistovi, aby na 100 rolí toaletního papíru namaloval jednotlivě na každý útržek Gilmourův obličej. Mason to sice v žertu komentoval slovy, že pokud by si takto na veřejnosti vyřizovaly účty jeho děti, zlobil by se na ně tak, že by týden nedostaly kapesné, ale v této době šly ve skupině opravdu žerty stranou.

Rozepře ve skupině měla nakonec dohru u soudu, kdy poté, co se ukázalo, že Gilmour a Mason se nespokojí s koncem skupiny a chtějí dále pokračovat pod původním názvem, Waters oba své bývalé hráče zažaloval za neoprávněné užívání jména Pink Floyd, na které si činil nárok sám, co by autor drtivé většiny skladeb. První kolo vyhrál, ale odvolací soud nakonec uvážil "množstevní přesilu" zbylých členů a udělil práva k užívání jména Pink Floyd (a tím pádem i práva k užívání dosavadních ochranných známek) Masonovi a Gilmourovi. Waters odpověděl tím, že své bývalé společníky znovu zažaloval, tentokráte za práva k užívání jeho ryze vlastního vynálezu - nafukovacího prasete. Vysoudil nakonec asi 5 000 liber. Poté se Pink Floyd v novém složení rozhodli předejít podobným komplikacím a přidáním obrovského genitálu změnili koncepci nafukovacího prasete a vyhnuli se tak placení za copyright. Pro jistotu se ale na konci videa The Delicate Sound Of Thunder až za posledními titulky objevil nápis (něco na způsob uznání a poděkování): "Originální koncepce prasete - Roger Waters!"

pokračování

 
Fanklub


Fanklub
Historie
Členství
Setkání
Nabízíme
Kontakt
O pf.cz
Diskuze
Chat
Revivaly
Archív

...keep talking