keep talking...


Home
Novinky
Biografie
Diskografie
Texty
Překlady
Průvodci
Vystoupení
Kalendář
Floydopedia
Knihy
Články
Fotogalerie
Ke stažení
Odkazy

webmaster

               
               
      čas      
 -14d 3h 39m 
  Praha 
               
               
PinkFloyd.cz English
English
Víte, že postele na obalu alba A Momentary Lapse Of Reason jsou skutečné a je jich asi 800? Víte, že na záznamu vystoupení Pink Floyd na Live 8 v roce 2005 se dvakrát v záběru do obecenstva objeví Davidova žena Polly Samson a jejich dva synové? Víte, že ve video EP k albu Final Cut se Waters zpovídá u psychologa, který má jméno složené ze jmen režiséra a producenta filmu The Wall? (A. Parker-Marshall)
 Víte, že... 
  
Twitter Instagram
Facebook    g+

The Final Cut
Poslední bodnutí

The Post War Dream
Poválečný sen

Řekni mi pravdu, řekni mi jen, proč byl Ježíš ukřižován
Byl to ten samý důvod, proč můj táta musel také zemřít?
Bylo to kvůli tobě, byla to moje vina?
Nebo jsem se jenom díval příliš na televizi?
Je to náznak výčitky, co ve tvých očích vidím?
A kdyby nebylo těch Japončíků
Co umějí tak skvěle stavět lodě
Doky na řece Clyde by byly pořád otevřené
A nebyla by to už pro ně taková legrace
Tam pod vycházejícím sluncem
Se všemi těmi dětmi, co sebevraždu páchají
Co jsme to udělali, Maggie, co jsme to jen udělali?
Co jsme to udělali naší Anglii?
Měli bychom řvát, měli bychom křičet
"Co se stalo s tím naším poválečným snem?"
Ach Maggie, co jsme to jenom udělali?

Your Possible Pasts
Tvé možné minulosti

Třepotají se za tebou, všechny tvé možné minulosti
Některé jasnozřivé a bláznivé, jiné vyděšené a opuštěné
Varování všem těm, kteří pořád ještě velí
Ať si dávají pozor na svoji možnou budoucnost
A na opuštěných polích se plazí vlčí máky
Kolem prázdných dobytčáků, co čekají na další várku
Pamatuješ se na mě? Pamatuješ, jací jsme k sobě bývali?
Myslíš, že bychom opět blízko k sobě mít mohli?
Stála ve dveřích a jen duch úsměvu
Strašil její tvář jako štít levného hotelu
Její chladné oči úpěnlivě prosily chlápky v jejich autech
O zlato v jejich kufrech nebo alespoň nože v jejich zádech
Odvážně přešlapovala, až jí jeden tlusťoch podal svou ruku
A řekl: "Býval jsem taky takové dítě, ale teď už jsem jen muž."
Pamatuješ se na mě? Pamatuješ, jací jsme k sobě bývali?
Myslíš, že bychom opět blízko k sobě mít mohli?
Chladní a pobožní nás laskavě za ruku vzali
Ukázali nám, jak cítit se dobře, ale poručili nám cítit se zle
(Zkrouceni a vyděšeni jsme se modlit naučili
A nyní se naše city do chladných hlubin ponořily)
A ty vlajky a prapory, co byly za námi vyvěšeny
Ty vlajky našich možných minulostí se válejí po zemi v hadrech a cárech
Pamatuješ se na mě? Pamatuješ, jací jsme k sobě bývali?
Myslíš, že bychom opět blízko k sobě mít mohli?

One Of The Few
Jeden z mála

Jestli jsi jeden z těch nemnoha, kteří na svých nohách stanuli
Co děláš, aby ses dostal až na konec?
Učíš
Děláš je šílenými, děláš je smutnými, nutíš je stále jen sčítat dvě a dvě
Děláš z nich mě, děláš z nich sebe, nutíš je dělat, co se ti zlíbí
Nutíš je se smát, nutíš je plakat, nutíš je padnout dolů a pomalu umírat

The Hero´s Return
Hrdinův návrat

Ježíši, Ježíši, o čem to všechno je
Pořád se snažím nacpat ty malé nevděčníky do nějaké formy
Když já jsem byl v jejich věku, v okamžiku zhasla všechna světla
Nebyl čas kňučet a naříkat
A dokonce ještě teď kousek mé mysli letí
Nad Drážďanami v letce Andělů jedna pět
Myslím si, že nikdy nepochopí, že za tím mým
Sarkasmem leží jen zoufalé vzpomínky
Drahoušku, drahoušku, už spíš? Dobře...
To je totiž jediný čas, kdy mohu k tobě opravdu mluvit
Protože je tu něco, co jsem ukryl hluboko uvnitř
Jedna vzpomínka, která je tak bolestná
Že se nikdy nemůže dostat na ven na světlo
Když jsme se vrátili z války zpět, prapory a
Vlajky vlály nad každými dveřmi
Tancovali jsme a zpívali v ulicích a
Zvony v kostelích vyzváněly
Ale doutnajíc v mém srdci
Mé vzpomínky se dál vracejí
Ke střelcovým posledním slovům z interkomu

The Gunner´s Dream
Střelcův sen

Klesají dolů skrz husté mraky
Vzpomínky - spěchají, aby mně znovu dostihly
V prostoru mezi nebeskými dálavami
A v rohu nějakého cizího pole
Mně zdál se sen
Mně zdál se sen
Sbohem Maxi
Sbohem mami
Po službě, když pomalu jdeš ke svému autu
A stříbro v jejích vlasech září v chladném listopadovém vzduchu
Slyšíš údery zvonu
A pyšně se dotýkáš hedvábných výložek
A jak se slzy do tvých očí derou, aby se setkaly se soucitem tvé smečky
Bereš do své její třesoucí se ruku
A držíš ji, dokud nezačne snít
Místo, kde zůstat
Dost jídla
A někde se staří hrdinové šourají bezpečně ulicemi
Kde můžeš klidně mluvit nahlas
O svém strachu a obavách
A co víc - nikdo už nezmizí jen tak
Neuslyšíš jejich erární boty kopat do tvých dveří
Nemusíš se bát, budeme si rovni
A žádní maniaci už nebudou trhat hudebníky pomocí dálkového ovládání
A každý se vrátí ke spravedlnosti
A nikdo už nestane se vrahem dětí
A nikdo už nestane se vrahem dětí
Noc za nocí
Stále jen obcházím okolo svého mozku
Z jeho snu pomalu ztrácím rozum
V rohu nějakého cizího pole
Střelec konečně usnul
Co se stalo, stalo se
Nemůžeme jen tak škrtnout jeho poslední scénu
Proto věnujme pozornost jeho snu
Věnujme pozornost jeho snu

Paranoid Eyes
Paranoidní oči

Našpul své rty a nenechej sklouznout štít
Vykouzli nový úšklebek na své neprůstřelné masce
A kdyby přeci jen chtěli tvou přetvářku prolomit svými otázkami
Stále ještě se můžeš skrýt, skrýt, skrýt
Za své paranoidní oči
Vzal sis na sebe svou statečnou tvář a přeběhl ulici, abys je naštval
Upevnil jsi ten svůj škleb, zatímco ses ledabyle opíral o bar
Smál ses příliš hlasitě celému světu
Spolu s chlapci v davu
A dál se skrýváš, skrýváš, skrýváš
Za své zkamenělé oči
Uvěřil jsi v jejich povídačky o slávě, štěstí a odvaze
A nyní se utápíš v alkoholové mlze středního věku
Všechna tvá přání a sny jsou najednou příliš vysoko
A ty se stále skrýváš, skrýváš, skrýváš
Za své obyčejné hnědé a bílé oči

Get Your Filthy Hands Off My Desert
Dej ty svý špinavý pracky pryč od mý pouště

Brežněv si vzal Afghánistán
Begin si vzal Bejrút
Galtiery si vzal union jack
A Maggie jednoho dne kolem oběda
Vzala křižník se vším všudy
Aby ho přinutila to vše samozřejmě vrátit zpět

The Fletcher Memorial Home
Fletcherův pamětní domov

Vezmi všechny své přerostlé děti někam pryč
A ubytuj je všechny v jednom domě, nějakém, který bude jen pro ně
Fletcherův památník - domov pro nevyléčitelné tyrany a krále
A tam se budou moci ukazovat každý den
Sami sobě na uzavřeném televizním okruhu
A tak se ujišťovat, že jsou stále skuteční
Je to ten jediný pocit, kterého jsou schopní
"Dámy a pánové, prosím, uvítejte Raegana a Haiga,
Pana Begina a jeho přátele paní Thatcherovou a Paisleyho
Pana Brežněva a tu jeho stranu
Ducha McCarthyho
Vzpomínky na Nixona
A nyní, aby to bylo barevnější
Skupinu anonymních latinskoamerických snobských zbohatlíků"
Očekávali snad, že se k nim budeme chovat s nějakým respektem?
Můžou si klidně leštit své medaile a brousit úsměvy
A bavit se hraním her pro ukrácení dlouhé chvíle
Bum! Bum! Prásk! Prásk! Padni dolů, jseš mrtvej!
Bezpečně skryti za oponou svých skleněných očí
Se svými nejmilejšími hračkami
Budou to hodní kluci a holky
Ve Fletcherově památním domově pro koloniální
Mrhače lidskými životy a údy
Jsou všichni uvnitř?
Máte se dobře?
Pak tedy může být konečné řešení provedeno

Southampton Dock
Southamptonský dok

Vylodili se ve čtyřicátém pátém
A nikdo neřečnil, nikdo se nesmál
Bylo totiž příliš mnoho volných míst v jejich řadách
Shromážděni v památníku obětem
Přísahali s rukou na srdci
Že uloží své obětní nože
Ale teď...
Už zase stojí v Southamptonském doku
S kapesníkem v ruce
A v letním kabátu
So lepí se na její mokré tělo v dešti
V tichém zoufalství se jí
Střeva strachem brzo naruby obrátí
Zatímco s úsměvem mává chlapcům na šťastné shledání
A stále jen temnota rozprostírá se
Mezi jejími lopatkami
Tichá připomínka makových polí a vojáků v hrobech
A když boje konečně skončily
My utratili jsme, co oni těžce vydobyli
Ale v hloubi našich srdcí
Jsme cítili to poslední bodnutí

The Final Cut
Poslední bodnutí

Skrz rybí čočku mých uplakaných očí
Můžu jen stěží určit, tenhle moment v čase
A tak daleko od letu po čistém modrém nebi
Ve spirálách padám dolůk zemi, abych se skryl ve své díře
A když překonáš minová pole na cestě
A obelstíš psy a podvedeš chladné elektronické oči
A dostaneš se i přes automatické pušky v hale
Vyťukej kombinaci, otevři tu svatou díru
A až budu uvnitř, řeknu ti, co je za tou zdí
Je tam kluk, který trpí velkou halucinací
Podlehl lásce k dívkám z časopisů
A který je zvědavý, jestli už spíš se svou novou nadějí
A jestli i jeho by mohl někdo milovat
Nebo je to jenom bláznivý sen
Když ti ukážu svou temnou stránku
Budeš mě dnes v noci dál držet za ruku?
A když ti otevřu své srdce
Odhalím své slabosti
Co uděláš?
Prodáš klidně svůj příběh Rolling Stonu?
Vezmeš děti pryč
A necháš mě napospas osudu?
A budeš se smát, dobře pojištěná
A šeptat do telefonu
Pošleš mě si sbalit
Nebo mě vezmeš domů?
Myslel jsem, že bych mohl odhalit své pocity
Myslel jsem, že bych mohl strnout tu oponu
Už jsem držel čepel v třesoucí se ruce
Připraven to udělat, ale v tom zazvonil telefon
Nikdy jsem neměl nervy zasadit to poslední bodnutí

Not Now John
Teď ne, Johne

Vyserte se na všechno, co tady děláme
Na to, jak pořád soupeříme s těma snaživejma Japončíkama
V našich domech plane příliš ohňů
A není už dost stromů
Tak se na to vyserte
Na všechno, co tady musíme dělat
nemůžeš zastavit ztratils práci mysl zmizela silikon
jaká bomba jdi pryč zaplať ten den usuš to seno
zhroucení potřebuje upevnit velká šestka
kliky klik vydrž ach ne brrrrrring bingo!
Přinuť je se smát, přinuť je plakat, přinuť je tancovat v chrámech
Přinuť je platit, přinuť je zůstat, přinuť je cítit se fajn
Teď ne, Johne
Teď musíme konečně vyjít s touhle show
Hollywood na konci duhy se už nemůže dočkat
A koho vlastně zajímá, o čem to je
Dokud ty děti na to budou chodit
Teď ne, Johne
Teď doděláme tuhle show
Vydrž, Johne
Teď musíme dodělat toto
Nevím ani, co je to
Ale sedí to sem jako...
Přijď na konci směny
My půjdeme a necháme na sebe nasrat
Ale teď ještě ne, Johne
Teď ještě musím dodělat tohle
Drž se, Johne
Myslím, že to dobrý teprve přijde
Byl jsem zvyklý číst hodně knih, ale...
To bude těma zprávama
Nebo nějakýma jinejma neřádama
Nebo to budou ty vždycky skvělý show
Klidně se můžeme vysrat na všechno, co tady vyrábíme
Marně závodíme s úskočnejma Japoncema
O Vietnamcích netřeba pochybovat
Ruskýho medvěda přinutíme padnout na kolena
A možná ne ruskýho medvěda, možná třeba Švédy
Nandali jsme to Argentině
Teď půjdeme a dáme co proto těmhle
Přinutíme je, aby nás respektovali
A jak by nemohla být Maggie spokojená
Nah nah nah nah nah nah
S´ cusi dove il bar?
Se para collo pou eine toe bar?
S´il vous plait oů est le bar?
Oi ´ where´s the fucking bar, John?
(Hej, tak kde je ten zkurvenej bar, Johne?)

Two Suns In The Sunset
Dvě slunce na obloze

V mém zpětném zrcátku slunce pomalu zapadá
Pomalu klesá za mosty na silnici
A já myslím na všechny ty dobré věci
Které jsme nechali netknuté
A trpím výčitkami
Sílícími obavami
Že přijde nový holocaust
Ten rezavý drát, co omotával zátku
Která držela hněv uvnitř
Byl odstraněn
A najednou je tu nový den
Slunce je na východě
I když si myslíš, že den právě končí
Dvě slunce na obloze
Hmmmmmmmm
Je možné, že lidský rod konečně se zničil
Je to stejné jako ty okamžiky, kdy se zaseknou brzdy
A ty bezmocně kloužeš přímo pod náklaďák
Vyplňuješ ty mrazivé chvilky svým strachem
A nikdy neuslyšíš jejich hlasy
A nikdy neuvidíš jejich tváře
Už nikdy víc se k právu zpět nevrátíš
A jak čelní sklo taje
Mé slzy se vypařují
Stejně za sebou nechávají jen dřevěné uhlí
Konečně rozumím pocitům těm z mála
Démanty nebo popel
Zrádce nebo přítel
Stejně si všichni nakonec budeme rovni
 
Fanklub


Fanklub
Historie
Členství
Setkání
Nabízíme
Kontakt
O pf.cz
Diskuze
Chat
Revivaly
Archív

...keep talking