keep talking...


Home
Novinky
Biografie
Diskografie
Texty
Překlady
Průvodci
Vystoupení
Kalendář
Floydopedia
Knihy
Články
Fotogalerie
Ke stažení
Odkazy

webmaster

               
               
      čas      
 -12d 8h 4m 
  Praha 
               
               
PinkFloyd.cz English
English
Víte, že hlas, který je slyšet ve skladbě "Yet Another Movie" patří Humphrey Bogartovi a pochází ze známé scény filmu Casablanca? Víte, že na desce The Wall říká Roger Waters na začátku a na konci větu "Není tohle snad místo, kam jsme vešli?" Víte, že ve filmu režiséra Alfonso Cuaróna "Children of men" se v jedné scéne objeví létající nafukovací prase na pozadí "známé elekrárny"?
 Víte, že... 
  
Twitter Instagram
Facebook    g+

Ça Ira
Naděje je


Hudba a anglické libreto: Roger Waters
Původní francouzské libreto: Étienne a Nadine Roda-Gilovi

PRVNÍ JEDNÁNÍ


Scéna první
"Zahrada ve Vídni, 1765"


Velká francouzská revoluce se odehrávala v letech 1789 až 1799. Zničila tzv. ancien régime, "starý režim," tedy absolutistickou monarchi, představovanou v té době králem Ludvíkem XVI., přinesla hned několik jiných režimů, které se vystřídaly v rychlém sledu, a skončila nástupem Napoleona. Poprvé v dějinách se mluvilo o "právech člověka," z podanných se poprvé, i když ne na dlouho, stali občané. Revoluce ale přinesla také nesmírné utrpení a teror.
Jméno dala Watersově opeře revoluční píseň "Ah! Ça Ira!" [sa ira] - Ó, půjde to!, která se vedle Marseillaisy stala jednou z hymen revoluce.
V první scéně sledujeme malou Marii Antoinettu, zde nazývanou "Madame Antoine", budoucí francouzskou královnu, když žije na vídeňském dvoře s matkou, císařovnou Marií Terezií. Princezna se pře s "Poctivým ptáčkem," jakýmsi hlasem svědomí a lidskosti. Revoluce má přijít až o 24 let později.


PRINCIPÁL:
V naší skromné manéži
jsou herci připraveni
mocní i ubozí
svatí i pomatení
Poctivý Ptáčku, budoucí královna
tak nevinná a mladá
jež zápasí celičký den
připravuje se na náš výstup
Tak tedy urození, vy kdo budete vládnout
Pojďte s námi do zahrady ve Vídni

MARIE TEREZIE:
Madame Antoine, Madame Antoine
stmívá se
je čas jít domů

MADAME ANTOINE:
Ach matko!

MARIE TEREZIE:
Madame Antoine, je čas jít domů

MADAME ANTOINE:
Ano, matko, už jdu!
Jednoho dne...
Jednoho dne budu královnou
Budu jíst jen broskve a smetanu
Nosit satén a krajky
A smát se do tváří
Učitelů a kněžích
a chlapci poplazí se přede mnou
jako zvířata

MARIE TEREZIE:
Madame Antoine, je čas jít domů

POCTIVÝ PTÁČEK:
Malá princezno, jsi si tak jistá, že máš pravdu
Ale tvůj nekonečný den zamená pro ně nekonečnou noc
Můžeš se parádit v zrcadlech
S diamanty a perlami
Ale v tom druhém světě
Děti hladoví

MARIE TEREZIE:
Madame Antoine, je čas jít domů

MADAME ANTOINE:
Vrabečku, leť zase, odkud jsi přilétl
Nedokážeš si ani představit výšky, ve kterých žiji
Složité kroky akrobatů a klaunů
Jsou zcela mimo tebe
Proto raději mlč

Scéna druhá
"Králové, klacky a ptáci

V období francouzské absolutistické monarchie byla svoboda slova potlačována - pojem svoboda slova sám o sobě byl relativně nový. Na to narážejí postavy, když zpívají o "zákazu zpěvu." Slova o prasatech, žaludech, vepřovém, olivách a peckách odkazují k sociální nerovnosti, jedné z příčin revoluce. "Válka v Americe" je americká válka za nezávislost, ve které Francie bojovala po boku nově vzniklých USA proti Británii - a "získala" jen ohromné dluhy. Marie Marianne představuje Marianne - francouzskou alegorickou postavu, ztělesnění Republiky a hodnot rovnosti, volnosti a bratrství.

PRINCIPÁL:
Dámy a pánové
představte si ptáčka, jak zpívá ve větvích
obyčejného ptáčka jako vy nebo já
představte si, že by přišel hrubián
a zbil by ho málem k smrti

SBOR:
Ó ne!

PRINCIPÁL:
Pak některý kněz
jenž spatřil tuto ohavnost
nepožehná ptáčkovi, ale naopak raubíři
Neznámý Vojín se objeví
a dá si peří ptáčka na štít
mocný soudce nejvyššího soudu
rozhodne, že ptáček
skutečně nesmí zpívat ve větvích
Pak ale jeden den
Někteří z kněžích, vojáků a soudců
poté, co zanechají starých nesvárů a sporů
změní názor a hle - znovu ptáček zpívá
to je Revoluce
Revoluce je příběh ptáků
klacků a kamení, křoví a kostí

PRINCIPÁL A SBOR:
Příběh dneška a příběh minula
Příběh žen a příběh mužů

PRINCIPÁL:
Příběh všeho, co přijít teprv má
A příběh vůbec všeho pod sluncem

MARIE MARIANNE:
Poctivý, prostý ptáčku
Toužíš jen dát vědět světu
A cítíš déšť i slunce na křídlech
Ale tvůj čas ještě nepřišel
A tvůj zpěv nikdo neslyší
Poctivý ptáčku

SBOR MUŽŮ:
Nesmí se zpívat ve větvích fíkovníku
Nesmí se zpívat ve větvích olivovníku
Nesmí se zpívat ve větvích hrušky
Ve větvích fíkovnku, olivovníku ani hrušky žádný zpěv

SBOR MUŽŮ A DĚTI:
Už žádný zpěv ve větvích fíkovníku
Už žádný zpěv ve větvích hrušky
Na olivovníku kdosi visí
Kdosi visí na větvi olivovníku
Zpívat ve fíkovníku - zakázáno
Zpívat v hrušce - zakázáno
V olivovníku - zakázáno
Kdosi visí na olivovníku
Kdosi visí na olivovníku

MARIE MARIANNE:
Když přijdeš na svět, nemáš na výběr
Můžeš být švadlena či služebná
Anebo řeznický učeň
Můžeš být povaleč
Či patřit k elitě
Možná že hlas ptáčka zase zaslechnu
A rozhodnu se
Ze zrna i z plev
Sbíráš vědění
A to tě učiní tím, kým máš být
A vědění, které ti schází
Ta těžká kláda na tvých zádech
Tě naopak zanechá v očistci
Poctivý ptáčku, prostý ptáčku
Rozhodni se, nalezni opět svůj hlas

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Rozhodni se, nalezni opět svůj hlas

SBOR:
Chci být král, královna, kurtizána, následník trůnu
Chci být kardinál, kapitán, král králů
Chci být Bůh

CHLAPEC:
Chci být král

DÍVKA:
Chci být královna

DÍVKA:
Chci být kurtizána

CHLAPEC:
Chci být následník

CHLAPEC:
Chci být kardinál

CHLAPEC:
Chci být kapitán

SBOR:
Chci být král králů
Chci být Bůh

CHLAPEC:
Jsem ohromné prase

CHLAPEC:
Jsem francouzský král

CHLAPEC:
Jeho žena ráda tančí

CHLAPEC:
Jsem římská církev
Stojím za trůnem

CHLAPEC:
Jsem státní pokladna, všichni si myslí, že jsem bezedná

CHLAPEC:
A já jsem kniha účtů, mám v sobě trochu zmatek, přiznávám

DÍVKA:
Já jsem válka v Americe, prý hladový mám chřtán

DÍVKA:
Jsem státní dluh, tučný, však s prosebnou rukou stále nataženou

CHLAPEC:
Jsem šlechtic

CHLAPEC:
Jsem kněz

CHLAPEC:
Jsem obyčejný člověk

DÍVKA:
Mám hlad

DÍVKA:
Hlady umírám!

SBOR DĚTÍ:
Koláč je třeba znovu, jinak rozdělit!

POTÍŽISTA
Jsem dravý vlk

SBOR MUŽŮ:
Jsem, jsem, jsem dravý vlk

SBOR ŽEN:
Jsem, jsem, jsem nejsvětější srdce s trnovou korunou

SBOR MUŽŮ:
Už nechrání nás božský zákon

POTÍŽISTA:
Jsem dub

SBOR DĚTÍ:
Jsem dub a jsem orlíček
Jsem vepř, co hledá lanýže

SBOR:
A já jsem páv s načechraným peřím

POTÍŽISTA:
Pojďme zlámat štíty
Ušpinit královský hermelín
Vzít si dub a olivovník
Udělat filosofii naší vlastní
Prasata jedí žaludy
A bohatí jedí vepřové
Chudí jedí olivy a vyplivují pecky

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Chceme jen od šlechty drobnou daň
Vyplivnutá pecka vyroste v olivovník
Budeme udit vepřové na ohni z bazalky

POTÍŽISTA:
A zasadíme vavřín

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Abychom uvili

POTÍŽISTA:
Abychom uvili

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Věnec

POTÍŽISTA:
Věnec
Věnec jako korunu republice!

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Budeme udit vepřové nad hranicí z pýchy
Plamen hořících hradů bude přeskakovat z hřebene na hřeben
Zlámeme všechny štíty
Vyplivneme všechny pecky
Změníme filosofii dubu a olivovníku ve svou vlastní
Prasata jedí žaludy
Bohatí jedí vepřové
Chudí jedí olivy a vyplivují pecky

SBOR:
Budeme udit vepřové na ohni z bazalky
Zasadíme vavřín, abychom uvili věnec
Jako korunu, jako korunu, jako korunu republice!

Scéna třetí
"Stížnosti lidu"


PRINCIPÁL:
Vrabec se, ucouraný, dívá skrze déšť
A sní o troše zrní
Páv, tučný na svém místě na slunci
Nevnímá vzdálenou střelbu
Hrom střelby se nese k hluchým uším
Páv ve vzduchu necítí nic
Nechápe, že hladovění mísí
S vánkem vůni vzpoury
Král, Stát, Francie
Všichni jmenovaní musí s politováním odepřít věřitelům veškeré platby
Kasa je prázdná
Stát je v rozkladu

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Biskupové schovávají zrno! Je v jejich podkrovích
Kdo může být spokojen, když mají všichni hlad?

CHLAPEC:
A teď všichni!

SBOR DĚTÍ:
Rozdáváme pamflety, přidáváme se ke spolkům
Kříčíme hesla, která si vymýšlíme
Nad těmi nahoře si zacpáváme nos
Rozdáváme pamflety, přidáváme se ke spolkům

POTÍŽISTA:
Přidáváme se ke spolkům, máme je za záchrannou síť
Ale ve skutečnosti je to pečlivě nastražená past

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Píšeme, co můžeme, na kravskou kůži
Naše stížnosti si někdo poznamená a pak jsou smeteny ze stolu
Ale bolest, kterou cítíme, nás udržuje naživu

POTÍŽISTA:
Křoví a kosti, klacky a kamení

SBOR:
Teď a tehdy, muži a ženy

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
V Manosque dostanou kněží, co si zaslouží
Ukamenujeme je a vezmeme si zrno zpět

SBOR ŽEN:
Vypleníme pekárny

SBOR MUŽŮ:
Hledáme odvahu...

SBOR MUŽŮ:
Hledáme odvahu...

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Hledáme odvahu...

PRINCIPÁL A MARIE MARIANNE:
...v tomto bláznovství

Scéna čtvrtá
"Francie ve zmatku"

Ústavodárné národní shromáždění (původně jen Národní shromáždění), sbor zástupců francouzského lidu během revoluce, vydalo v roce 1789 tzv. Deklaraci práv člověka a občana, která se stala základem pozdější ústavy. Byl to na svou dobu radikálně demokratický a rovnostářský dokument a dodnes ovlivňuje naše chápání lidských práv. Bylo v něm zakotveno mimo jiné právo na bezpečnost, právo na vlastnictví nebo svoboda slova a vyznání.


PRINCIPÁL:
Byla zima, že samu duši mrazilo
Přišli z venkova ve dvojicích a trojicích
Pramínek, řeka, pak proud a pak moře
Poháněl je hlad a poháněla je bolest

SERŽANT:
Roto! Stát!

PRINCIPÁL :
Sto tisíc jich přišlo k barikádě

SERŽANT:
Zamířit... Pal!

PRINCIPÁL:
Tři sta mrtvých, zastřelili je jako psy
Tři sta životů, jenom tak
Jednáš-li s lidmi jako s havětí
Mohl bys skončit s krvavými skvrnami na hermelínu
Ale sladký rozum, obratný a nezkažený
Tak jako příliv a odliv
Lidskou rasou okouzlen osvětluje těžký člověčí úděl
Máme snad přijmout
To hrubé a nízké
Slepě se točit na tom kolotoči
Anebo si alespoň povšimnout toho druhého hlasu
A vzít v úvahu volbu
Mezi temnotou a světlem?

MARIE MARIANNE:
Smát se znamená vědět, jak žít
Vidět znamená všechno znát
Číst, to znamená držet klíč
Který tě osvobodí

PRINCIPÁL:
A vidí celý svět, že v knihovnách
Je k nalezení lék na tyranii
A nebesa
Ačkoli mohou být věčná
neznají dobro, zlo, slabost či sílu
A hvězda, kterou vidíš na nebi, i Měsíc i Slunce
Svítí na prince i chudáka a nevybírají si

DÍVKA A SBOR DĚTÍ:
Politika práv člověka
Znamená dělit jablka rovným dílem
Zasadit strom, na kterém mohou sedávat ptáci
Ale kdo se o něj ve Francii postará?

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Otroci, vlastníci půdy a fanatici stojí u dveří
Šlechtici, demokrati, přeživší z americké války
Někteří se srdcem a prosti nenávisti
Někteří s důvěrou v lidstvo
A tak lichváři
Prodávají sny v medových odstínech, zpívají jako skřivani
A krysy hovoří o posvátných právech
Posvátných právech rodiny

MARIE MARIANNE:
A všechny ty statečné duše, dost statečné a bláznivé
Aby prolily krev jen za pravdu
Že jedna či dvě myšlenky vždy přežijí
Napsány krví na dlažbě

PRINCIPÁL :
Napsány krví

MARIE MARIANNE:
Na dlažbě

SBOR DĚTÍ:
Vznešená vrstva, ti kdo vládnou
Kdo vyšli z nejskvělejších škol
To dobře promysleli a pověděli nám
Co je pro nás nejlepší
Zjevilo se jim to ve snu
V oslepujícím záblesku světla
Rovnost, bratrství, a ne až po smrti
A slibují nám čtení
A slibují nám čtení

SBOR DĚTÍ A SBOR ŽEN:
Poklekneme-li před králem
Poklekneme-li před králem

DÍTĚ:
To je tedy francouzský stát

PRINCIPÁL, REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ A MARIE MARIANNE:
A na nárožích
Se v novinách dočtete to obvyklé:
Lid zmírá touhou věřit v dobrotivou moc
Co by ho vedla cestou dlážděnou slávou
Co by ho vedla cestou dlážděnou slávou

Scéna pátá
"Pád Bastily"

Čtrnáctého července 1789 zaútočil ozbrojený lid na středověkou pevnost Bastilu, která v té době sloužila jako vězení, a dobyl ji. Vězňů tam tehdy bylo jen sedm, ale význam události byl symbolický - Bastila představovala absolutistický útlak. Den pádu Bastily, 14. červenec, je dodnes francouzským státním svátkem. Dobytí Bastily lze vnímat jako začátek revoluce.


PRINCIPÁL :
Ptáci odlétnou, když se zima přihlásí
Harlekýn s oslovskou čepicí a stříbrným rohem
Celý smutný, s namalovanýma očima a falešnou slzou
Už to všechno jednou viděl
Vrabci se vrhnou ve tvář ledového impéria
A zmrzlí se snesou k zemi
Jeden z nich pyšně zavelí a pak
Všichni vyrazí k jihu, do země ohně

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Zmrznout vprostřed noci
Shořet v Boží moci
Hluboko v tavicím kotli
Se smutek a vztek propletou
Vinou se a šplhají ke světlu
Brk je připraven nad listem
Slova jako déšť uhasí oheň i žízeň
V tavicím kotli vychladnou a vznikne myšlenka
A zlaté zrnko víry v srdcích chudých
Že možná zítra, až slunce vyjde
Budou mít také svá práva před zákonem

PRINCIPÁL:
A tak se v dešti
Nemajetní, opilí a chromí
Shromáždili a vzali zákon do vlastních rukou
Jako odvážný mladík na hrazdě
Jako ptáci, co letí vstříc bouři
Vykročili do neznáma

SBOR:
Vloupali jsme se do zbrojnice Les Invalides
Našli dělové koule a prach, vše, co jsme potřebovali
Pochodovali jsme na Bastilu
Domov útlaku
Zabili bachaře
A osvobodili dva blázny

PRINCIPÁL:
Když máš vlastní armádu
Rozhoduješ
Kdo bude žít
Kdo zemře
Kdo vyhraje
A kdo prohraje

POTÍŽISTA:
Kousek kamene ze zdi vězení
Je vším co mohu nazvat svým
Ta schopnost vidět druhou stranu
Sílu a slabost, lásku a pýchu
Je vše, co mohu odkázat svým dětem
Jestli mé dítě přežije
Bude soudit lidi podle jejich činů, nikoli podle úsměvů
Uchová si chuť na dobré červené víno
Svou hrdost, přátele, chuť do života
Takové věci mu prospějí
Přežije-li...
Opona

DRUHÉ JEDNÁNÍ

Scéna první
"Tanec a pochod"

V říjnu roku 1789 pochodoval dav k paláci ve Versailles, kde pobýval král s královnou, a oblehl ho. Vše začalo velmi jednoduše: na trzích v Paříži nebylo dost chleba, a pokud byl k sehnání, byl nesmírně drahý. Pochod začaly ženy z jednoho takového trhu, proto je tato událost známa jako Ženský pochod na Versailles. Modrá, bílá a červená tvoří dohromady francouzskou trikoloru - jsou to barvy francouzské vlajky.


PRINCIPÁL:
Ve Versailles padá listí
Ten čas je tady zas
A Její Veličenstvo už nudí
To nekonečné volání po reformách
Když však slyší mladé muže pochodovat
Je to pro ni jako krásná hudba
Když je slyší pochodovat
Je jí to hudbou
Sní také o tom, jak mladí muži tančí

KRÁLOVNA:
Tančí, tančí...

PRINCIPÁL:
A tento sen o tančících mužích
Stále visí ve vzduchu
Poslyšte všichni!
Její Veličenstvo zve vojska
na veliký bál
Versailles v říjnu
Královna laškuje
Pozve oddíly
Věrné králi
Bude je hostit a dělat na ně oči
Bude se smát a užívat si pozornosti
Královna uspořádá bál

DŮSTOJNÍK:
Královna se usmívá
Královna se směje
Dělá oči na všechny

SBOR:
Pořádá bál

PRINCIPÁL :
Posilněna vínem, Marie Antoinetta
Sundavá bílou, červenou a modrou růžici
Zbrklá a nebezpečná příhoda

DŮSTOJNÍK:
A pak svou nožkou
Drtí ten symbol na zemi
Jaký pokřik, jaký shon!
Vojáci ji následují
Vojáci

SBOR:
Vojáci

DŮSTOJNÍK:
Vojáci

SBOR:
Vojáci

DŮSTOJNÍK A SBOR:
Všichni vojáci ji následují

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Rudá, bílá, modrá, všichni ji následují
SBOR DĚTÍ:
Rudá, bílá, modrá, všichni následují

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
V Paříži není co jíst

SBOR:
Ani kůrka, ani drobek
Ani zrnko obilí

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Doufají, že hladovění oslabí lid v ulicích

SBOR:
To se však nestane, lidé jsou na hlad zvyklí

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Ve Versailles pijí víno a pochutnávají si na čerstvém chlebu

SBOR:
Páv se povaluje na svém lůžku

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
My se zatím dávíme kostmi tolikrát spolknutých slov!

SBOR:
Brzy uvidí, co si navařili

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
To jim nebude chutnat

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ A SBOR:
Pro Pařížany

SBOR:
...pro Pařížany

PRINCIPÁL:
Ty čarodějnice, ty fůrie, ty kurtizány
Ta zvířata, jež zveme ženami
Pochodovala deštěm přímo sem
Aby donutila pekaře vrátit se, kam patří

SBOR:
Ludvík protestuje, křičí

KRÁL:
Veto, veto! Dám vám všechen chléb, jen mě nechte jít!

PRINCIPÁL:
Ty trhovkyně i s dětmi, tahle zvířata zvaná dámy
Odnesou zpět domů do Paříže
Krále, královnu i následníka

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Ve Versailles spatřili poslední poklonu vojáků

SBOR:
Zámek ve Versailles rozkvetl

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Celý omámený
REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ A SBOR DĚTÍ:
Tou rakouskou krávou!

SBOR:
Celý na kolenou!

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Bál skončil
REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZA SBOR DĚTÍ:
Strhněte markýzy!

SBOR:
Taneční boty půjdou na strom, kde se věší

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Pekaře vezmeme s sebou zpátky do Paříže

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZA SBOR DĚTÍ:
Zpátky do Paříže!

POTÍŽISTA A MUŽSKÝ
SBOR:
Bude péct pro prince, kterého jmenujeme my

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ, SBOR DĚTÍ A SBOR ŽEN:
Pro fúrie, čarodějnice a kurtizány

POTÍŽISTA A MUŽSKÝ
SBOR:
Ta zvířata, jež zveme ženami

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ, SBOR DĚTÍ A SBOR ŽEN:
I krále vezmeme do Paříže

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ A SBOR DĚTÍ:
Dav teď čítá sedm tisíc hlav

POTÍŽISTA A MUŽSKÝ SBOR:
Potáhne ho v kočáře!

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ A SBOR DĚTÍ:
S trofejemi na kopích

POTÍŽISTA A MUŽSKÝ
SBOR:
S hlavami stráží

POTÍŽISTA:
Adieu Versailles!

MUŽSKÝ SBOR:
Prší, dav řičí

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Bonjour Paris

SBOR:
Adieu Versailles

ROTA:
Bonjour Paris, adieu Versailles

Scéna druhá
"Dopis"

Od října roku 1789 byla královská rodina uvězněna v Tuilerijském paláci, poblíž Louvru."Bratranec Bourbon" je španělský král Karel IV., pocházející ze stejného rodu jako Ludvík XVI. "Rudá čapka" je červená čepice revolucionářů, kterou si král musel nasadit, aby uklidnil dav a dočasně ho ujistil o své oddanosti Francii.


PRINCIPÁL:
Uvězněn v Tuileries
Si král kadeří vlasy
Za zvuku tikajících hodin
A déšť na římse
Mu připomíná bratrance Bourbona
Jenž je v bezpečí na svém hradě ve Španělsku

KRÁL:
Můj drahý bratranče, Bourbone španělský
Tento list svěřuji důvěryhodnému kurýrovi
Aby tě uklidnil a sdělil ti
Že mé srdce je čisté
Rudá čapka, kterou musím nosit
Lži, které mě donutili prohlašovat
Jsou mojí duši odporné
Celé tělo mě z toho bolí
Můj bratranče Bourbone
Dobře znáš mé pocity
Vyslechl jsi, co jsem měl na srdci
Ale teď mě tihle zloději
Okradli o mou víru
Vyrvali mi ji
Nikdo z té chátry, co je v ulicích
Co věští z lahve vína a chce zavádět novoty
Si nemůže činit nárok na bezpodmínečnou důvěru
Která mně a tobě náleží od našich poddaných
Můj drahý bratranče, Bourbone španělský
Spojme se, postavme se jim
Spráskejme je zpátky do psí boudy
Ty psy, co mluví o ctnosti
Pomoz mi, bratranče
Bourbone španělský

PRINCIPÁL:
Stát je jak loď na rozbouřeném moři
Král je zmatený
Je už tak dost těžké klást jednu nohu před druhou
A jít po cestě předurčené Prozřetelností
Ještě se kymácet na moři...
Každý člověk je ostrov, svůj osud si volí sám
Boží smrt, jaký úpadek!
Obchod, ten barometr víry
Už ohlašuje přicházející bouři
Na trhu není žádná káva
A na zemi ani trocha klidu pro bohatého, jako pro chudého

Scéna třetí
"Stříbro, cukr a indigo"

Během 18. století, v důsledku série válek, přišla Francie téměř o všechny državy v Americe - například o Kanadu nebo Lousianu. V době revoluce však stále vládla na některých územích v Karibiku: na Návětrných ostrovech a také v Saint-Domingue, území na ostrově Hispaniola, které je dnes součástí Haiti. Z otrocké práce v Saint-Domingue získávala Francie kávu, cukr a další komodity. Pak ale začala vzpoura otroků, kterou vedl statečný Toussaint Louverture, sám propuštěný otrok. Louverture a po jeho smrti jeho důstojník Jean-Jacques Dessalines vybojovali Saint-Domingue nezávislost a dali vzniknout republice Haiti. V jejich boji za svobodu je inspirovala probíhající revoluce ve Francii. "Stříbro, cukr a indigo" odkazují k surovinám, kterých se v důsledku vzpoury Francii nedostávalo. Ve třetí scéně druhého jednání jsou zmíněni tři významní muži - Robbespierre, jedna z největších postav revoluce, vůdce frakce jakobínů, Brissot, vůdce girondistů, a Condorcet, filosof, matematik, politický myslitel a bojovník za práva žen a otroků.


POTÍŽISTA:
Jak můžeš spát?
Jak můžeš myslet?
Jak můžeš žít bez šálku kávy?
Modli se, ať tě nechytí mlsná
Cena cukru vylétla do nebes
Robespierre, Brissot a Condorcet souhlasí
Že je třeba pustit kosa z klece
Ale cukr, stříbro a indigo
Udělají i z nejmoudřejšího muže idiota!

REVOLUCIONÁŘSKÝ OTROK:
Na Návětrné ostrovy

REVOLUCIONÁŘSKÝ OTROK A SBOR:
Přichází dnes

REVOLUCIONÁŘSKÝ OTROK:
Vítr, jenž přináší změnu

REVOLUCIONÁŘSKÝ OTROK A SBOR:
Vane naším směrem!

REVOLUCIONÁŘSKÝ OTROK:
Do Saint-Domingue i jinam
k otrokům cukru a zoufalství

REVOLUCIONÁŘSKÝ OTROK A SBOR:
Stříbro, cukr, indigo
Stříbro, cukr, indigo
Stříbro, cukr, indigo
Stříbro, cukr, indigo
Stříbro, cukr, indigo
Stříbro, cukr, indigo
Stříbro, cukr, indigo
Stříbro, cukr, indigo
Udělají i z mudrce idiota!
Udělají i z mudrce idiota!

REVOLUCIONÁŘSKÝ OTROK:
Dejte svobodu koloniím

REVOLUCIONÁŘSKÝ OTROK A SBOR:
Řiďte se principy

REVOLUCIONÁŘSKÝ OTROK:
Svobody, rovnosti

REVOLUCIONÁŘSKÝ OTROK A SBOR:
Bratrství

REVOLUCIONÁŘSKÝ OTROK:
To…

REVOLUCIONÁŘSKÝ OTROK A SBOR:
Nejsou jen slova

REVOLUCIONÁŘSKÝ OTROK:
Ale…

REVOLUCIONÁŘSKÝ OTROK A SBOR:
Cukr je sladký

REVOLUCIONÁŘSKÝ OTROK:


REVOLUCIONÁŘSKÝ OTROK A SBOR:
Káva je silná
A tak naše naděje mizí jako slunce za obzorem

REVOLUCIONÁŘSKÝ OTROK:


REVOLUCIONÁŘSKÝ OTROK A SBOR:
Slunce zapadá

CONDORCET A MARIE MARIANNE:
Za horami stříbra
Údolími cukru
A loděmi plnými indiga
Ty udělají i z mudrce idiota!

REVOLUCIONÁŘSKÝ OTROK A SBOR:
I z mudrce idiota!

MARIE MARIANNE:
Lodě plují
Přes moře
Potopme do hlubin
Tuhle ostudu a to strádání
V Paříži naše rozhořčení odsuzují
Condorcet si stojí za svým a říká:

CONDORCET:
Přátelé, věříme-li ve svobodu
Musíme ty klece otevřít

ROTA:
Ať žije Condorcet, ten jim ukáže
Těm starým reakcionářům
Dobrý Bože, díky, že je to za námi
Už toho bylo dost
Dost, dost, dost
Na Návětrné ostrovy
Dorazila revoluce
Osvobodí nás jen tehdy
Až nás budou potřebovat do války

CONDORCET A MARIE MARIANNE:
Shoďme do hlubin moře
Tuhle ostudu a utrpení
Stříbro, cukr a indigo
Udělají i z mudrce idiota!

SBOR:
I z mudrce idiota!

ROTA:
Idiota!

Scéna čtvrtá
"Papežův edikt"

Na konci 18. století byl papežem Pius VI., velký odpůrce revoluce. Kritizoval mimo jiné ztrátu autority, která církev a vůbec náboženství ve Francii postihla, především pak zákon, který podřizoval církev vládě a radikálně omezoval papežovy pravomoci.


PRINCIPÁL:
Ohromný obchod, vůně sladké melasy
Kouř hořící třtiny
Zaženou vlnky revoluce zpět na východ
Do Evropy
Svatá stolice, v bezpečí na břehu Tibery
Posbírá zboží z potopených lodí
Nevšímá si křiku topících se lidí
A přejde na druhou stranu

POTÍŽISTA:
V pařížském podzemí to vře
Je slyšet zvuk tiskařského lisu
Ten jako sopka, když vybuchne
Vystřeluje myšlenky jako konfety či sníh

KLUK:
Přečtěte si to!
Hned na první straně!
Ulice je divadlem
A každá kavárna...

SBOR A DĚTI:
Pódiem!

PRINCIPÁL:
Ale pod stříškami kaváren
Se také objevuje papežovo varování

POTÍŽISTA:
Jeho Svátost papež, obávám se
Věří, že Práva člověka jsou špatný nápad

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Papež nechce Práva člověka

ROTA:
Papež nechce Práva člověka

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Zdají se mu rouhavá

ROTA:
Zdají se mu rouhavá

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Jakmile člověk jednou kousne do jablka svobody

ROTA:
Jakmile do něj kousne

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Má už vždycky na svobodu chuť

ROTA:
Má už na ni vždycky chuť

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Už zná chuť svobody

MUŽSKÝ SBOR:
Už zná chuť svobody

MINISTRANT:
Papež vyhlásí, že je to hřích

MUŽSKÝ SBOR:
Vyhlásí, že je to hřích

POTÍŽISTA:
Pojďme strom s jablky otrhat
Aťsi, že papež nesouhlasí
Žehná nám
Nechce Práva člověka

MINISTRANT:
Papež vyhlásil, že je to hřích

MUŽSKÝ
SBOR:
Vyhlásil, že je to hřích

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Papež vyhlásil, že je hřích
Aby lidé jablka sdíleli
Řekl sice "žehnám vám," ale pořád je to hřích

ROTA:
Řekl "žehnám vám," ale je to hřích

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Papež žehná jen pokynutím ruky

ROTA:
Jen pokynutím ruky

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Nechce

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ A MUŽSKÝ SBOR:
Práva člověka

MINISTRANT:
Vyhlásil, že je to hřích

MUŽSKÝ SBOR:
Vyhlásil, že je to hřích

POTÍŽISTA:
Papež mění názory
Jako když si my zkoušíme klobouky
Míchá dohromady zemi s hvězdami, lásku a politiku
Je svraštělý, jako jablko na slunci
A když je zkažené jádro
Neokusí nikdo Práva člověka

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Nikdo neokusí Práva člověka

SBOR:
Nechce Práva člověka
Nechce Práva člověka
Rozhodl se
Myje si nad nimi ruce
Papež nechce Práva člověka

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Nic než modlitba, co by nám přineslo naději
Nic než trocha vína, co by nám přineslo sny
Nic na hlad, než hrst obilí
Obzor je stále stejný

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ A POTÍŽISTA:
S kořeny v zemi
Jako naši mrtví rodiče
Jako strom, který máme ve znaku
Obzor se táhne dál a dál
Změníme ho lesem

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ, POTÍŽISTA A SBOR:
Olivovník a dub
Budou na našich vlajkách
Opona

TŘETÍ JEDNÁNÍ

Scéna první
"Král uprchlík"

V červnu roku 1791 se král Ludvík XVI. a královna Marie Antoinetta pokusili utéci z Paříže a zahájit se svými věrnými kontrarevoluci. Jejich pokus však nebyl vůbec úspěšný... Prusko a Rakousko, tehdjší Evropské mocnosti, byly nepřáteli revoluční Francie a utkaly se s ní ve válce. V první scéně třetího jednání je zmiňován "Manifest vévody Brunšvického." Šlo o dokument vydaný v roce 1792 velitelem koaličních armád Pruska a Rakouska, který vyhlašoval, že cílem intervence koalice ve Francii je osvobození královské rodiny a hrozil úplným zničením Paříže, pokud by se králi a jeho rodině cokoli stalo.


PRINCIPÁL:
A vysoko nad námi
na neklidné obloze
Havrani vyhlašují rozkol mezi
Bohem - posvátným, a králem - světským
Mezi nebesy a panovníkem
Černý horizont se křivě šklebí
Přiznává, že se cosi trochu mění
Pak víc, pak ještě víc a ještě víc
Tik tak
Všechny staré domněnky jsou pryč

KRÁL:
Král se obává, že staré království mizí v dějinách

KRÁLOVNA:
Královna touží po starých časech ve Versailles

KRÁL:
Zabývá se svými loknami, zatímco čas ubíhá

KRÁLOVNA:
Děti si hrají v zahradě obehnané ocelí

KRÁL:
Chtějí do Saint-Cloud

KRÁL A KRÁLOVNA:
Aby se nadechly čerstvého vzduchu

DŮSTOJNÍK:
Národní garda jim zakázala odejít

KRÁL A KRÁLOVNA:
Ale markýz z Boulli měl v rukávu trumf

PRINCIPÁL:
Markýz z Boulli, dobrý generál
Vášnivě věrný koruně
Se svou armádou na východě
Usnoval plán jak osvobodit krále

KRÁLOVNA:
Královna, pod jménem "baronka Korffová"
S doklady podepsanými králem, jak jinak
Vyrazila před rozedněním
Aby se s Boullim setkala vAlsasku-Lotrinsku

DŮSTOJNÍK:
Král Ludvík, převlečený za prostého sluhu
Se vykradl tamtéž
Samozřejmě s malou družinou

DŮSTOJNÍK A SBOR:
Jen pár stovek koní...

POTÍŽISTA:
Ať si jde, ať si běží se svou rakouskou děvkou!

POTÍŽISTAA MUŽSKÝ SBOR:
Ať jde do Pruska

DŮSTOJNÍK A MUŽSKÝ SBOR:
Ať jde do Rakouska
A zemře tam

POTÍŽISTA A MUŽSKÝ SBOR:
Ať jde

DŮSTOJNÍK A MUŽSKÝ SBOR:
Ať jde

POTÍŽISTA, DŮSTOJNÍK A MUŽSKÝ SBOR:
Ať si shnije se svou rakouskou královnou

SBOR:
Aspoň by konečně vznikla republika
Jenže zasáhl osud

DŮSTOJNÍK :
Náhodou všímavý poštmistr

DŮSTOJNÍK A SBOR:
Poznal krále a královnu

SBOR:
Předjel je a udělal rámus

PRINCIPÁL:
V parlamentu rozhodnou umírnění

CONDORCET:
Král neutekl
Byl unesen

DŮSTOJNÍK:
Naznačit, že by král utíkal, to je opovrženíhodná lež

CONDORCET:
Ta nás bolí, zraňuje naši národní hrdost

DŮSTOJNÍK:
Ale rakouský dvůr
A samozřejmě manifest vévody Brunšvického
Daly najevo, že bude vyhlášena válka
Pokud se král nevrátí na trůn

POTÍŽISTA: (napodobuje vévodu Brunšvického)
Krále musíte nechat na pokoji
Nebo srovnáme Paříž se zemí
Nezbyde tam kámen na kameni

POTÍŽISTA A DŮSTOJNÍK:
Paříž se promění v prach
Bude vymazána z mapy

KRÁLOVNA:
Když se kočár vrátil
Pach spálených mostů
Visel ve vzduchu jako potlačený vzdech
Říká se, že královna měla v oku slzu

DŮSTOJNÍK:
Když se Ludvík podíval z okna
aby se podíval do očí ostatním
Jeho věrný přítel, hrabě z Dampierre
Smekl elegantně klobouk
V gestu úcty
Vezmeme-li v úvahu tehdejší atmosféru
Bylo to statečné, možná spíš šílené

SBOR:
Pár kapek v jejím oku
Dobrý pokus
Ale bylo to málo a bylo to moc pozdě
Kostky byly vrženy

PRINCIPÁL A SBOR:
Dav, v gestu o mnoho méně elegantním
Surově uřízl Dampierrovi hlavu

PRINCIPÁL:
Surově mu uřízli hlavu

SBOR:
Surově mu uřízli hlavu

SBOR DĚTÍ:
Smekat klobouk
Je gesto hejska
I hrabě, aby mohl smekat
Potřebuje nejdřív hlavu
Tak přišel Dampierre o život
Protože byl trochu příliš zdvořilý
Tváří v tvář strachu, který v lidech hnisal
Víc než tisíc let

SERŽANT: (mimo scénu)
Vlevo hleď! Pochodem vchod!

SBOR DĚTÍ:
Dampierre přišel o hlavu
Král zase o korunu
Kočár kodrcá ulicemi
Dav vříská, kola vržou
Kdo seje vítr
Sklízí bouři

MUŽSKÝ SBOR:
V Německu a Anglii naši svobodu oslavují
I tam budou mít časem
Svůj čtrnáctý červenec
V Německu a Anglii oslavují

MUŽSKÝ SBOR A DĚTI:
Naši svobodu

DŮSTOJNÍK:
Národní shromáždění se snaží ukazovat krále v lepším světle

MUŽSKÝ SBOR:
Jeho švagrové
Jsou připraveni na každé hranici
Sesadit ho
By znamenalo válku

MARIE MARIANNE, PRINCIPÁL, DŮSTOJNÍK A SBOR:
Ale lidské pocity nejsou nic
A člověk z ulice
Hladový, slabý, ale nezlomný
Chce ochutnat maso páva
Když jeho vůně zavane nad davem
Lidé pochodují na Martovo pole
A dožadují se republiky hned

SBOR DĚTÍ:
Republika teď, hned, dnes
Národní shromáždění
To nechápe

SERŽANT:
Připravit!

SBOR DĚTÍ:
Zpíváme na Martově poli

SERŽANT:
Zamířit!

SBOR DĚTÍ:
Zpíváme o čem chceme

SERŽANT:
Pal!

SBOR DĚTÍ:
Repub-

PRINCIPÁL:
Ozvěna střelby nikdy neodezní
Lafayette dal střílet
Na šest set neozbrojených lidí
Vratká loď státu
Se potápí
Moře krve
Udusí hlasy
Martovo pole uklidili
Mrtvé dali na hromadu
Mrtvé, jejichž jediným zločinem bylo
Že snili o svobodě
Mrtvé, kteří už se nedožili toho
Že byl král naopak znovu dosazen na trůn

Scéna druhá
"Pařížská komuna"

Pařížská komuna byl orgán, který v čele se starostou vládl během revoluce Paříži. Střídavě ho ovládaly různé revoluční frakce. V srpnu roku 1792 zaútočili Pařížané podporovaní komunou na Tuilerijský palác, kde byla vězněna královská rodina. Bránila ji tzv. Švýcarská garda a byla poražena. Po tomto střetu byl král sesazen a uvězněn i s rodinou v Templu. Směr revoluce začaly udávat radikální frakce, umírněnější girondisté byli podporou krále kompromitováni. Ve stejném roce vyhlásila revoluční Francie válku absolutistickému Rakousku a Marie Antoinetta, která z Rakouska pocházela, se stala terčem ještě větší nenávisti než dříve. Kapetovci jsou starobylá panovnická dynastie, jejíž součástí jsou též Bourboni, mezi nimi i Ludvík XVI.


PRINCIPÁL:
Monarchie je zpět
Koruna nakřivo, už jaksi nesedí
Girondisté, s jedním okem nervózně obráceným k východu
Váhají se svržením krále

POTÍŽISTA:
Ale u bran
Mimo chromou a bázlivou politiku
Jsou k bitvě připraveni Marseillané
S kopími a krvavými klacky
Ti zasadí vavřín
A jejich píseň bude fanfárou pařížské komuny

MUŽSKÝ SBOR:
Ať žije pařížská komuna
Pro lásku Boží
Ve jménu svobody
Ve jménu mrzáků a chudých

PRINCIPÁL:
Zvony zvoní a chrastí tamburína
Hlasy křičí a utichají
Zvuk pochodujících nohou
Ohlašuje soumrak Kapetovců

POTÍŽISTA:
Nejde o to, zda teď, ale kdy
Král a královna mají pouze
Muže ze Švýcarska aby chránili Tuileries
Bez výčitek, jako vlna
Se otrhanci připravují zemřít
Vive la Commune de Paris!

SBOR:
Vive la Commune de Paris
Vive la Commune de Paris
Vive la Commune de Paris
Vive la Commune de Paris
Vive la Commune de Paris
Vive la Commune de Paris
Vive la Commune de Paris
Vive la Commune de Paris
Vive la Commune de Paris

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Ať žije pařížská komuna, ve jménu Boha!

SBOR:
Ve jménu Boha!

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Ať žije pařížská komuna
Pro

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ A SBOR:
Pro chromé a zmrzačené


REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Ty, kdo nemají žádného papeže a žádnou naději na vstup do ráje

SBOR:
Žádnou naději na ráj

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
A nic co ztratit než své mizerné pozemské životy

SBOR:
Nic než životy

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Každý člověk pod sluncem má moc
Změnit to, jak je uspořádán svět

MUŽSKÝ SBOR:
Když ji nepoužiješ
Mocní ji zneužijí
Vzdej se byť jen poloviny této moci
A podrazí tě

SBOR:
Vi......ve la Commune de Paris!

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ A SBOR:
Vive la, vive la, viva la Commune
Vive la, vive la, viva la Commune de Paris

PRINCIPÁL:
Národní shromáždění je zmatené
Girondisté jsou jako třtina ve větru
Jako vlajky, jako popel, pravda s nimi cloumá tam a zpět

KLUK:
Hej pane! Co je to girondista?

PRINCIPÁL:
Girondista si dává pozor na to, kým se obklopuje
Je si rád jist, než se rozhoupe k činu

POTÍŽISTA:
Oddíly z Marseille
Čekají nastoupeny před Tuileries

SBOR:
To je konec monarchie
Vive la Commune de Paris!

PRINCIPÁL:
Přítomnost Prušáků na hranicích
Je třeba nebrat na lehkou váhu
Manifest Brunšvického vévody
Nás jen posiluje
A oslabuje krále
Sesadit ho teď
Toho se girondisté bojí
Ale prušáci překročí hranici
A bude jasno raz dva

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ A SBOR DĚTÍ:
Monarchie je u konce!

SBOR:
Monarchie, c'est fini

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ A SBOR DĚTÍ:
Vévoda Brunšvický je lhář, jen ať si poslechne naše děla!

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Národní shromáždění se připojí
S mrzáky
Mrtvými a umírajícími
Monarchie, c'est fini

Scéna třetí
"Poprava Ludvíka Kapeta"

V lednu roku 1793 byl Ludvík XVI. odsouzen a popraven gilotinou před zraky davu na náměstí Revoluce, dnes Place de la Concorde v Paříži.


PRINCIPÁL:
Na jaře devadesátého druhého
Rakušané a Prušáci
Překročili hranice
Válka začala
Lidé se přišli podívat na krále
A on je váhavě vpustil dovnitř

PRINCIPÁL A SBOR:
A u čaje mu řekli
Že si musí vybrat jednu z pokrývek hlavy

PRINCIPÁL:
Korunu, s přáteli v Koblenci
Nebo, chce-li zjednat nápravu
Může zvolit

SBOR:
Může zvolit

PRINCIPÁL A SBOR:
Jejich rudý čepec

PRINCIPÁL:
Překvapení - když měl si vybrat
příliš pozdě zvolil rudý čepec!

MARIE MARIANNE:
Adieu Ludvíku, je s tebou konec
Příliš mnoho zahradníků, tesařů a účetních
Dalo své obyčejné životy za svobodu
Na bojišti u Tuileries

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Úloha krále je posvátná
Ale ty jsi nás zradil
Chudáku králi Ludvíku
Musíme tě usmrtit
A začít znovu s čistým štítem
Chudáku Ludvíku, je s tebou konec

POTÍŽISTA:
Ještě není čas na zármutek
Umíráček zazvoní jen proto
Abychom stvořili svět bez slz
Prolévali jsme krev
Teď prolijeme i tu Ludvíkovu

SBOR DĚTÍ:
Chudáku králi Ludvíku, brzy budeš mrtvý
Chudáku Ludvíku, daleko od své postele

POTÍŽISTA:
Daleko od postele

SBOR DĚTÍ:
Něco musí skončit, aby jiné začalo

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Chudáku Ludvíku
Je s tebou konec!

KRÁLOVNA:
Na teror se můžeš vždycky spolehnout
Prožere se do srdce jako rez
A tam slídí po krvi
Po ostří a vznešených řečech
Které se mísí ve tvých vnitřnostech

Scéna čtvrtá
"Marie Antoinetta - poslední noc na Zemi"

Marie Antoinetta byla v říjnu roku 1793 souzena za mnohé údajné, domnělé, někdy smyšlené zločiny. Revoluční tribunál ji mimo jiné obvinil z pořádání orgií ve Versailles a incestu s vlastním synem, v čemž se zračila nenávist revoluční Francie k ní. V cele napsala dopis své švagrové Madame Élisabeth, který nedošel. Stejně jako král byla popravena gilotinou.


PRINCIPÁL:
Vdova, zděšená a osamocená
Celé léto počítá dny
Ve vězení v Temple s dítětem
Prý za "jednání proti přírodě"
S vtípky, posměšky, záludnostmi a fakty
Prořezávají venkovští vzbouřenci strom
Nyní sestra nemajetného
Jako chromí, zmrzačení a všichni ostatní
Jako list na hladině moře, jež nelituje
Zbavena rodiny a postavení
Ponížena v zatuchlém vzduchu
Tančí tanec smrti
A tanečníci jako duchové
Tančí děsivý menuet
A smějí se iluzím té rakouské holky

KRÁLOVNA:
Adieu má milá dobrá sestro
Jsem odsouzena zemřít
Lituji jen toho, že opouštím děti
Své děti, Bože, jak hrozné je opustit je!
Má láska k nim pro mě vždy znamenala nejvíc
Bože můj, jak moc mi chybí

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Madame Antoine, kéž bychom mohli přetočit hodiny
A ocitnout se zase v zahradě ve Vídni

MARIE TEREZIE A SBOR ŽEN:
Madame Antoine, Madame Antoine,
Matka tě volá, tma už padá

KRÁLOVNA:
Monsieur, neznám vás

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Dub navenek a broskev uvnitř
Matka vás volala
A tma už padala

KRÁLOVNA:
Má červenko, poklekni zde vedle mě, pomodlíme se
Tanec má začít

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Odvahu madame, v tomto velkém znovuzrození
Jako ovoce spadlé ze stromu se vracíme do země

KRÁLOVNA:
Viděla jsem kněze

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Jsem jen člověk
Madame, prosím, vemte mě za ruku

KRÁLOVNA:
Monsieur, prosím, chyťte mě za ruku

Scéna pátá
"Svoboda"


POTÍŽISTA:
Chceme se zbavit gilotiny
Zakázat, zrušit bolest
Ale abychom vybudovali svět bez slz
Stavíme teď tyhle šibenice

DŮSTOJNÍK:
Jak můžeme odstranit bolest?
Když teď ty šibenice nepostavíme
Ty nástroje bezpráví
Popravčí nástroje

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Dali jsme gilotině
Víc krve než kdy kdo viděl
Jaký účel může takové prostředky ospravedlnit?

DŮSTOJNÍK:
Dali jsme více své krve

MUŽSKÝ SBOR:
Dali jsme

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Dali jsme více své krve

MUŽSKÝ SBOR:
Dali jsme

DŮSTOJNÍK:
Dali jsme více své krve

MUŽSKÝ SBOR:
Více své krve

SBOR:
Dali jsme, dali jsme
Víc krve, než se může proměnit v lásku

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ A DŮSTOJNÍK:
Víc, než bychom kdy mohli proměnit

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
V lásku

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ A DŮSTOJNÍK:
Víc krve než bychom kdy mohli
Proměnit v lásku

SBOR:
Dali jsme, dali jsme
Víc krve než se dá proměnit v lásku

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Přijďte milostiví andělé
Přijďte holubice míru
Posviťte na ty válčící spolky a strany

DŮSTOJNÍK:
Ti šakalové a ty hyeny v ulicích
By prodali vlastní matku za trochu masa navíc

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Z hromad mrtvých povstala republika
A ve zmrzačeném těle se cítí jako opilá trhovkyně
Rodí budoucnost

DŮSTOJNÍK:
Rodí na ulici

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ, DŮSTOJNÍK A SBOR:
Nečistá a vítězná, rodí sen

PRINCIPÁL A MARIE MARIANNE:
Když je sen

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Když je sen

PRINCIPÁL A MARIE MARIANNE:
Pochopen

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Pochopen

PRINCIPÁL, REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ A MARIE MARIANNE:
Nikdo by neměl žít v okovech
Malí a velcí jsou si přeci rovni

PRINCIPÁL:
A v křovích, kde přežívají
Ta jatka
Napadli ptáky psi a krysy
Co se schovávají za každým rohem

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Když jsi krysa chycená v pasti kde není ani ten sýr, staneš se zlým

SBOR DĚTÍ:
Ale my nejsme krysy

DŮSTOJNÍK:
Když jsi prašivý pes, chceš svou nemoc šířit

SBOR DĚTÍ:
Ale my nejsme psi

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ A DŮSTOJNÍK:
Když jsi člověk, a říkají, že bys měl být andělem

SBOR DĚTÍ:
Vždyť nejsme ani opravdovými lidmi

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Když jsi míň než nic

DŮSTOJNÍK A MUŽSKÝ SBOR:
Míň než nic

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ, DŮSTOJNÍK A SBOR DĚTÍ:
Míň než nic, jako že vrabec zpívá

MARIE MARIANNE:
Kdyby nám přání dávala moc všechno napravit
Kdybychom uměli projít zrcadly
Dotknout se světla
Setřásli bychom iluze a zůstaly by
Síla a statečnost
Cítit co cítíme
A být, co jsme

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Ze všech žen nemůže žádná posvítit svobodě na cestu

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ A SBOR:
S křídly k létání a očima k vidění

POTÍŽISTA A SBOR:
To ona nás miluje
To ji zbožňujeme
Když se smějeme v paprscích slunce
Nebo ležíme zranění v zákopu

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
S křídly k létání a očima k vidění
Její jméno je Svoboda

DŮSTOJNÍK:
Je mocným spojencem
Postavíš-li se za ni beze strachu

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Ale svoboda je ničím, miluješ-li ji na kolenou

DŮSTOJNÍK A MUŽSKÝ SBOR:
Neslyší tě, když visíš na olivovníku!

PRINCIPÁL:
Když se nebudeme honit za luxusem
A zapomínat na ostatní potřeby
A v hloubi duše

MARIE MARIANNE:
Když se nebudeme schovávat v tom jediném snu
Ve svých ulitách
V úctě k mocným
A ve strachu ze sebe samých

SBOR DĚTÍ:
Kdyby se přání plnila
Kdyby šlo vidět skrz zrcadla
Už by nebylo tajemství
Jen síla a odvaha
Pomoci jeden druhému
Vidět, jaké to je být...
Šťastný!
Ptáci se nemusejí bát
Opustit hnízdo a předvádět se
Celý den na ulici
Celý den, celý den!
Žádný pták nesmí být hamižný
A sníst všechno zrní
Dokud nebude mít každý pták dost
Každý
Chudý nebo bohatý
Veliký nebo malý
Každý pták, každý pták, každý pták
Půjde na bál

PRINCIPÁL:
Je-li život cesta, kterou jdem

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Tajemství je v tom se podělit

MARIE MARIANNE:
To je klíč, to je klíč k radosti

PRINCIPÁL:
A otevírá dveře v nás

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ:
Kde se jistě skrývá republika

MARIE MARIANNE:
Kdyby se přání mohla splnit

PRINCIPÁL:
Když prohlédneme iluze

REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ A SBOR:
A budeme se řídit ústavou

MARIE MARIANNE:
Budou mít všichni lidská práva

SBOR:
Jedinečná a univerzální

ROTA:
Pro všechny pod sluncem!

PRINCIPÁL, REVOLUCIONÁŘSKÝ KNĚZ, MARIE MARIANNE, POTÍŽISTA A DŮSTOJNÍK:
Pokud nejsme ztraceni ve věžích ze slonoviny
V úctě k silným
A strachu z potřeby někam patřit
Slib republiky leží uvnitř nás
Ça Ira

ROTA:
Ça Ira!

Opona



KONEC
 
Fanklub


Fanklub
Historie
Členství
Setkání
Nabízíme
Kontakt
O pf.cz
Diskuze
Chat
Revivaly
Archív

...keep talking