keep talking...


Home
Novinky
Biografie
Diskografie
Texty
Překlady
Průvodci
Vystoupení
Kalendář
Floydopedia
Knihy
Články
Fotogalerie
Ke stažení
Odkazy

webmaster

               
               
      čas      
 -35d 0h 19m 
  Praha 
               
               
PinkFloyd.cz English
English
Víte, že v jednom diele The Simpsons sa objavilo prasa skupiny Pink Floyd? Víte, že Nick Mason je jediným z Pink Floyd, který byl členem kapely po celou dobu její existence? Víte, že Roger Waters na albu Radio KAOS jmenuje Prahu jako jedno z míst, které lidé vnímají jako svůj domov?
 Víte, že... 
  
Twitter Instagram
Facebook    g+

Is This The Life We Really Want?
Je tohle vážně život, co jsme chtěli?


Překlad všech skladeb: Payakas

1. When We Were Young
Když jsme byli mladí


Když jsme byli mladí,
mohli jsme machrovat před kluky na černé ploše škvárového hřiště,
či, co to vlastně bylo.

Teď už je to ale jedno.
A před děvčaty zmatenými dospíváním.
Tlusté nohy, těstovití ve výkřiku dospívání.

Tak nevinná a krutá,
odhodila rukavici prvního pokušení v jarní převlékárně.
Kam ses poděl?
Nic neříkej!
Jsem stále ošklivý.
Ty pořád tlustý.
Jsme stále poskvrněni.
Mám furt strach.
Byli to naši rodiče, co nás zformovali?
Nebo to byl Bůh?
Kdo to do hajzlu dává?
Tak to nikdy nebylo.

Trenýrky, pomalu letí do žlabu na podlaze.
Nebesa se zatáhla černě.
Mohl bys - Mohu – To je




2. Déja Vu
Déja Vu


Kdybych byl Bůh
Změnil bych žilky ve tváři,
aby tolik nestárla a víc odolávala chlastu
Kdybych byl Bůh
Zplodil bych spoustu synů
a Římanům nedovolil zabít jediného z nich
Kdybych byl Bůh
S posádkou na povel a veslem bych uvěřil,
že vykonám lepší dílo.

Kdybych byl strážný
Sledující cizí oblohu elektronickýma očima zaměřovače
V okamžiku překvapení
bych měl strach,
že bude někdo doma.
Snad žena, co peče chléb
vaří rýži nebo jen vaří kosti.
Kdybych byl strážný.

Chrámy jsou v troskách,
bankéři tloustnou,
buvoli vyhynuli,
vrcholky hor byly srovnány,
a všichni pstruzi v řece jsou obojetní.

Kloníš se doleva, ale hlasuješ vpravo.

Je to jak Déja Vu,
slunce zapadá a ty mi stále scházíš.
Počítám cenu ztracené lásky
na dně bazénů s protiproudem.
Leží 99 centů z ceny opilců a bláznů.




3. The Last Refugee
Poslední uprchlík


A to je také konec čtvrtečního vysílání, konec vysílání pro rok 1970.
Na jihozápadě, šest až osm, občasně silný vítr až stupeň devět.
Po třetím signálu bude 11:24 a 50 sekund,
po třetím signálu bude 11:25, přesně,
hlásí se BBC,
Po třetím signálu bude 8:57, přesně,
jihozápadně, čtyři až pět, jinak střídavě severní a jihovýchodní,
šastný nový rok, všem.
Při třetím signálu bude 11:25, přesně,
všem dobrou noc.

Odpočívej se mnou
pod oblohou z citrónovníků.
Usměj se nesměle
čokoládovýma očima

Chy něžný polibek lehce rozevřených rtů.
Užasni nad sladkou bolestí lásky
a divokým tepem mého srdce.
Ten smutný příběh mne ničí.

Zdálo se mi o loučení s dítětem.
Naposled se otočila k moři.
Brodím se sny po kolena teplým, vzdouvajícím se oceánem představ,
zatímco koupající se krásky, něžné uvnitř
tvrdě drtí své iPhony
a mažou čísla nepotřebných milenců.

Hledí k obzoru
a naleznou mé dítě
dole u vody
hrabající v hromadě řetězů, či snad kostí,
hledající na pláži vzpomínku vyvrženou mořem.

Poslední uprchlík




4. Picture That
Představ si


Představ si, jak se opíráš o rám dveří,
představ si, že vyklepneš svou poslední cigaretu,
představ si svůj prst na zvonku u dveří,
představ si lebku a zkřížené hnáty na rohožce,
představ si sám sebe v ulicích Lareda,
představ si Kasbah, představ si Japonsko,
představ si své dítě s prstem na spoušti,
představ si mrzáky v Afghanistánu,
představ si soudy bez přiblblých zákonů,
představ si bordel bez sprostých běhen,
představ si hajzl bez zkurveného odpadu,
představ si nemyslícího vůdce.
Nemyslícího, nemyslícího,
nemyslícího, nemyslícího,
nemyslícího, nemyslícího,
nemyslícího, nemyslícího.

Sleduj mne a natáčej na koncertě
telefonem z první řady,
sleduj Miss Universe jak se opaluje.
Přej si, být tady, v Guantanamu,
představ si místo v soukromém letadle,
představ si, nohy zatnuté do podlahy,
představ si úplně šílenou posádku
v místnosti bez oken a bez dveří,
nalepenou na obrazovku v Nevadě.
Následovat sen je stále těžší a těžší.

Představ si ji, jak balí svatební dar,
představ si, jak vaří čaj,
představ si děti, jak blbnou na zadním sedadle,
představ si mou ruku otáčející klíčkem,
Ach, představ si to.
Představ si psa v dodávce před sebou,
představ si strom u silnice,
představ si mé stále chladnější ruce.
Chladnější a chladnější,
chladnější a chladnější,
chladnější a chladnější,
chladnější a chladnější.

Pojď se mnou k řece,
prodej mi ledviny, prodej mi svá játra.
Proč jsi tak neduživý, tak zasraně nuzný?
Nezní to moc chamtivě?




5. Broken Bones
Zlomené kosti


Občas sleduji noční oblohu,
vidím hvězdy tisíce světelných let vzdálené
a cítím se malý, jako brouček na zdi.
Kdo to tady dává?
Kdo to tady dává?

Druhá světová válka skončila,
ale náhrobky nikdo neleštil.
Mohli jsme si počítat zlámané kosti,
mohli jsme být svobodní.
Ale rozhodli jsme se pro hojnost,
vybrali jsme si Americký sen
a laskavou svobodu.
Tak jsme tě opustili,
tak jsme tě opustili,
ach paní Svobodo,
tak jsme tě opustili.

Mohl ses narodit v Shreveportu
nebo v Teheránu.
Nezáleží na tom, kde se narodíš,
malá miminka jsou neškodná.
Musí se teprve naučit námi opovrhovat,
bořit naše domovy,
věřit, že jejich boj je za svobodu,
věřit, že jejich Bůh je pro ně bezpečí a jistota.
Bezpečí a jistota.
Bezpečí a jistota.

Čas nelze vrátit.
Nemůžu vrátit věci nazpátek.
Ale můžeme si říct

"kurva"

vás
poslouchat nebudeme.
Vaše kecy a lži.
Vaše kecy a lži.




6. Is This the Life We Really Want?
Je tohle vážně život, co jsme chtěli?


Z proslovu Donalda Trumpa 16.2.2017

…například CNN. Myslím pozadí, pozadí je špatné. Vyhrál jsem. Vyhrál jsem.
A další věc, chaos. Není tu žádný chaos. Fungujeme jako dobře namazaný stroj…


Husa vykrmená
kaviárem fantastických barů,
hypotečními úvěry,
rozbitými domy.
Je tenhle život, svatý grál?
Nestačí, abychom uspěli.
Důležitější je, aby ostatní selhali

Strach, strach pohání mlýny moderního člověka,
strach nás drží na uzdě,
strach ze všech těch cizinců,
strach ze všech jejich zločinů.

Je tohle vážně život, co jsme chtěli? (Chtěli, chtěli, chtěli, chtěli)
Tak takhle to jistě musí být,
to je ta demokracie, jak všichni říkáme.
Pokaždé, když se student postaví před tank,
pokaždé, když pirátský pes musí jít po prkně,
pokaždé, když je ruská nevěsta na prodej,
pokaždé, když vsadí novináře do vězení
pokaždé, když je život mladé dívky zničen.
A pokaždé, když se blbeček stane prezidentem,
pokaždé, když zemře někdo, kdo jim sáhnul na klíčky
a pokaždé, když se Grónsko potopí do zasraného moře,
je to proto
každý z nás, černý i bílý,
Chicanos, asiati, každý druh etnika,
dokonce i lidé z Guadeloupu, staří, mladí,
bezzubé čarodějnice, super modelky, herci, teplouši, krvácející srdce,
fotbalové hvězdy, muži z baru, pradleny, krejčí, šlapky,
babičky, dědové, strýcové, tety,
přátelé, milenci, tuláci bez domova,
kněží, šoféři náklaďáků, uklízečky,
mravenci - mravenci asi ne.
A proč ne mravenci?
Dobrá, máte pravdu,
mravenci nemají dostat rozumu, aby rozpoznali
bolest, kterou ostatní lidé cítí.
Například, když se říznou o list
nebo když pochodují přes parapet,
aby našli otevřenou plechovku sirupu.
Takže, jsme prostě hloupí, jako mravenci?
Proto nic necítíme ani nevidíme?
Nebo jsme prostě jen vyčerpaní z televizní reality?

A tak, pokaždé, když padne opona,
pokaždé, když padne opona na nějaký zapomenutý život,
je to proto, že jsme všichni stáli a lhostejně mlčeli?
To je normální?




7. Bird in a Gale
Pták ve větru


Je nám líto, ale volané číslo neexistuje.
Zkontrolujte číslo a zkuste to znovu.
Přesný čas, je 9:33…
Zavěste prosím.
Silné bouřky se táhnou po linii od…
Za pár okamžiků uslyšíte Big Ben,
jak odzvoní starý rok a rozezní se v novém.
Pokladna číslo jedna, prosím.
Očekává se škoda na vozidlech.
Čekejte poškození střech větrem a následně i padajícími stromy.
Teď je pět minut po půlnoci prvního ledna.
Cromarty, Forth, Tyne, Dogger: jihozápadní až západní, 5,7.
Volá Londýn.
Po třetím signálu bude přesně 8:57.
Columbia na West Jefferson a Cambria.
Fisher: jihozápadní téměř západní, šest až osm.
Pokladna číslo šest
25, přesně
a to je také konec vysílání.

Zmítáš se jak pták ve větru.
Bolest ztráty Tebou prosakuje jako d隝 peřím.
Jsou tyče Tvé klece chladné či horké na dotek?
Mé laskání bylo příliš jemné, tolik jsem Tě miloval.

Pes škrábe na dveře,
chlapec se topí v moři,
mohu se zhroutit k nohám?

šastný nový rok, všem.
šastný nový rok, všem.
šastný nový rok, všem.
šastný nový rok, všem.
Prvního ledna,
prvního ledna.

Blázen kvílí u moře.
Mohu se zhroutit k nohám?
Je v tom příběhu místo i pro mne?




8. The Most Beautiful Girl in the World
Nejkrásnější dívka


Možná že byla
nejkrásnější dívkou na světě.
Její život se vytratil
jako když buldozer rozdrtí perlu.

Tajný výbor
hluboko ve svém doupěti
pohodlně daleko
od chladného pouštního vzduchu
zaškrtne políčko
otočí klíčem v zámku
rozpustí jí vlasy.

Spí, pokud to jde
zabalen v bezpečí svého pláště
soumrak padá
kouř doutníků
škrábe v krku.
Z tance paní Svobody
byl jako u vytržení.
Její prsa plná nektaru a střel,
tak, chlapci, řekla,
ztratili jste důvěru,
držte hubu, pokud je to možné.

Naberte zčerstva
do runového kelímku
směsici popela.
Vymetete lásku jako koštětem,
šílenství přichází
jako pošetilost stáří.
Běsnění andělů,
katedrála hvězd,
Kryštůfek Robin říká,
Alenko, jdi domů,
teď už se nebudou měnit stráže.

Počkej, řekla,
zlomil jsi mi srdce.
Je zvláštní, jak ocelové kolejnice
mizí ve tmě.
Přitiskli se k věži ze slonoviny jejích copů,
ti, co se nikdy nebáli pádu.
Ale bomba zasáhla místo, kde všechna čísla končí.
A poslední věc, kterou slyšeli, bylo volání...

Domů,
vracím se domů.
Jsem život, který jsi věnoval.
Jsem děti, které jsi zachránil.
Jsem přísaha, kterou jsi složil.
Jsem žena, po které toužíš.

Držte se ...
Vracím se domů (Držte se, vracím se domů).




9. Smell The Rosses
Přestaň se hnát


Překlad: Johnny

Vzteklý pes zmítá se na řetězu
Záblesk nebezpečí v jeho pohledu
V hlavě varovné zvonky mu zní
A komíny k obloze ční.

Zastav se, přivoň si k růžím a přestaň se hnát,
Zavři oči a modli se, že i zítra budem tu stát.
Protože ve snech už toho moc nezní
Nic, než naděje na konci záchranného lana
Nic, než lesklá mince v komíně schovaná.
Neboj, kámo, je to pravé zlato.

Tohle je místnost, kde vyrábějí výbušniny
Kde na bombu napíšou tvé jméno
Místo, kde zahrabou všechny pocity viny
A začerní co je správné i co by se nemělo.

Zastav se, čichni si k fosforu a uslyšíš hlasy
V této místnost, kde skladujeme lidské vlasy
Neptej se, neříkej, že to pro nás hodně znamená
O něco málo míň prachů ve skříni tam dole pod schody,... prachy,... lásko

Probuď se a ucítíš vůni slaniny
Prohrábneš mastnými prsty její kadeře
Tohle je život, který vzal jsi mi
Jen záznam do kapitánova diáře
Jen kňučení psa záchranáře

Další kluk, co ve škole neprospěl
No tak, kámo, ten obchod je fér
Zastav se, přivoň si k růžím a přestaň se honit
Tu její fotku nech plameny strávit
A můžeme zapomenout, že byla nebezpečná?
Holka, vždyť víš, že tohle je konečná.




9. Smell The Rosses
Ucítit růže


šílený pes trhá řetězem,
v oku náznak šílenství,
poplašné zvony mu zní v mozku,
komíny dýmí k obloze.
Vzbuď se, vzbuď se a ucítíš růže,
zavři oči a modli se, aby se vítr nezměnil.
Není tu nic, jen křik na polích snů,
nic, jen naděje na konci lana,
nic, jen zlato v kouři.
Pojď miláčku, to jsou skutečné peníze.

To je ta místnost, kde dělají výbušniny,
kde dávají tvé jméno na bombu,
kde pohřbívají ale a kdyby.
A mažou slova jako dobré a zlé.
Vzbuď se, vzbuď se a ucítíš fosfor.
To je ta místnost, kde drží lidstvo za vlasy.
Neptejte se, neříkej, že to pro mnoho z nás může znamenat.
Míň peněz ve skrýši pod schody,
peníze, miláčku.

Vzbuď se, vzbuď se a ucítíš slaninu,
prohrábni mastnými prsty její vlasy,
to je život, co jsi zachytil.

Pouze řádka v kapitánově deníku,
pouze zakňučení záchranářského psa.
Další dítě nepostoupilo.
Pojď miláčku, je to poctivý obchod.
Vzbuď se, vzbuď se a ucítíš růže,
Polož její fotku na pohřební hranici.
Teď nesmíme zapomenout,
co ohrožuje dívku, co znáš,
už nezvedneš do výšky.




10. Wait for Her
Počkej na ni


Na motivy textu básně palestinského básníka Mahmouda Darwishe

Se sklínkou vykládanou drahokamy
navečer u bazénu
uprostřed navoněných růží
počkej na ni.

S trpělivostí kočáru vyrážejícího do hor
stejně jako stoický, noblesní princ
počkej na ni.

Na sedmi polštářích rozložených po schodech
a vůní ženského kadidla ve vzduchu
buď v klidu a počkej na ni.

Nespláchni vrabčí hnízda co má ve vlasech
v době hájení
počkej na ni.

I když dorazí dřív,
počkej na ni.
A pokud přijde později,
počkej,

Nech ji být v letním odpoledni
v rozkvetlé zahradě.

Nech jí dýchat vzduch,
tak cizí jejímu srdci,
nech její rty,
počkej na ni.

Vem ji na balkon,
hleďte na měsíc ponořený v mléce,
naslouchej šustotu hedvábí,
počkej na ni.

Nedovol, aby Tvé oči shlížely na pár holubic jejích prsou,
jež nevzlétnou,
počkej na ni.

I když dorazí dřív,
počkej na ni.
A pokud přijde později,
počkej.

Nejdříve nalij vodu, víno až pak.
Nedotýkej se její ruky,
poslechni ji a nech své prsty v klidu.

Mluv tiše jako flétna k bojácným houslím,
vydechni,
nadechni se.

A jak doznívá ozvěna posledních výstřelů,
pamatuj na sliby, které jste dali.




11. Oceans Apart
Rozdílné vody


Byla tady stále, v mém srdci.
Vždy byla láskou mého života.
Byli jsme jiní, rozdílné vody.
Když jsem na ni pohlédl, část mne zemřela.



12. A Part of Me Died
Část mě zemřela


Ta závistivá část,
chladná a vychytralá,
chamtivá, zlomyslná,
celosvětová, uchvatitelská,
krvežíznivá, slepá,
tupá a laciná,
která má své meze,
a poráží ovce,
pálí knihy,
bourá domy,
stvořená k cílenému zabíjení
drony,
smrtící injekcí,
zatčena bez soudu.

Poloslepá iluze,
gangréna a sliz,
posvěcení, sarkasmus.
Obvyklý útok,
samolibí hrdinní zabijáci,
vyzvednutí na vrchol.

Pirátské vysílání, útoky kyselinou
na ženy tyranů, zvrhlíků a pisálků,
falšování voleb a kupování žoldáků.

Lži z kazatelny,
znásilnění ve sprše,
mlčení, netečnost,
žádné pocity studu.

Vážný, vlivný,
naslouchající, rozrušený.

Sedí v rohu, sleduje televizi,
hluchý k bolestnému křiku dětí.

Netečný k světu,
jen sleduje hru.

Sleduje věčná opakování,
sejde z očí, sejde z mysli,
tichý, netečný,
konečný zločin.

Ale když jsem tě poznal, tato má část zemřela.

Přines mísu,
opláchnu Ti nohy,
přines mi mou poslední cigaretu.

Bylo by lepší, zemřít daleko v jejím náručí,
než dál žít
v lítosti.
 
Fanklub


Fanklub
Historie
Členství
Setkání
Nabízíme
Kontakt
O pf.cz
Diskuze
Chat
Revivaly
Archív

...keep talking