keep talking...


Home
Novinky
Biografie
Diskografie
Texty
Překlady
Průvodci
Vystoupení
Kalendář
Floydopedia
Knihy
Články
Fotogalerie
Ke stažení
Odkazy

webmaster

               
               
      čas      
 -42d 14h 37m 
  Praha 
               
               
PinkFloyd.cz English
English
Víte, že při turné The Wall už Rick Wright nebyl členem kapely a hrál pouze jako najatý muzikant? Víte, že existuje nahrávka,kde jsou obě části skladby Pigs on the Wing z alba Animals spojeny kytarovým solem Snowyho Whita? Kromě vydání Animals na osmistopé cartridgi vyšla na CD až jako součást alba Whita - Goldtop: Groups & Sessions z roku 95. Víte, že Nick Mason dostal zaplaceno od Audi za řízení repliky Auto Union typ D přesně stejnou sumu jako původní testovací jezdec a to dokonce v říšských markách?
 Víte, že... 
  
Twitter Instagram
Facebook    g+

ostatní skladby Rogera Waterse

Poznámka: Zde naleznete překlady textů skladeb, které Roger Waters nahrál, ale nevydal na řadovém albu. Skladba Incarceration of a Flower Child byla vydána na albu Vagabond Ways zpěvačky Marianne Faithfull. Skladba Without Blame se objevila na albu Jammu Africa Ismaela Loa opět s vokály Marianne Faithfull. Skladby Leaving Beirut a To Kill the Child byly vydány pouze na iternetu. Roger Waters zařazoval skladbu Leaving Beirut do playlistu svých koncertů v rámci turné Dark Side Of The Moon v roce 2006.

Leaving Beirut
Odjezd z Bejrútu

Tak jsme já a Willa odjeli z Bejútu
Mířili jsme na východ do Bagdádu a tam dál
Vydal jsem se na sever
Šel jsem pět nebo šest mil až k poslední pouliční lampě
Kecnul jsem si na obrubník a začalo se stmívat
Zvedl jsem palec
Bez nějaké větší naděje vstříc nekonečnému proudu aut mířících domů
Úspěch!
Prastarý Mercedes, mikrobus
Všudypřítomný arabský taxík, který sdílí víc lidí, zastavil u kraje
Obrátil jsem kapsy naruby a pokrčil rameny na řidiče
"J'ai pas de l'argent" ("Nemám žádné peníze")
"Venez!" ("Nastupte si!")
Řidič zdvořile oběhl auto a otevřel zadní dveře
Nakoukl jsem dovnitř a koukal na dva muže
Jeden dobře vypadající, obrýlený, s knírkem, podrážděný, odtažitý, zaostalý
Ten druhý, ten, který promluvil
Útlý pětapadesátník, holohlavý, bledý v bledě modré košili s krátkými rukávy
S jedním kuličkovým perem v náprsní kapse
Asi úředník, lehce zapadlý v sedačce
"Venez!" ("Tak pojďte!") řekl a usmál se
"Mais j'ai pas de l'argent" ("Ale já nemám žádné peníze!")
"Oui, Oui, d'accord, Venez!" ("Ano, ano, já vím, nastupte si!")
To jsou ti lidé, které máme bombardovat?
Jsme si tak jistí, že pro nás představují hrozbu?
Dělá nám to dobře, je to trest nebo zločin?
Je to opravdu hora, na kterou chceme vylézt?
Cesta je zlá, zlá a dlouhá
Dejte si dohromady dvě a dvě
Tenhle člověk by vás nikdy neodehnal od svých dveří
Ach Goergi! Ach Georgi!
Tohle texasské vzdělání tě muselo pěkně zkurvit ještě dokud jsi byl malý
Prsty u sebe jako když dítě mává na rozloučenou
Řidič dal moji starou kytaru hofnerku do kufru i s ruksakem
A vyjeli jsme
"Vous etes Francais, monsieur?" ("Vy jste Francouz, pane?")
"Non, Anglais" ("Ne, Angličan.")
"Ah! Anglais" ("Á, Angličan!")
"Est-ce que vous parlais Anglais, Monsieur?" ("Nemluvíte náhodou anglicky, pane?")
"Non, je regrette" ("Nikoliv, lituji.")
A tak dále
Byl to malý dialog dvou cizinců, jeho francouzština zněla cize, ale byla správná
Moje byla kostrbatá, ale byl jsem rád, že mu mohu vyhovět
A stop, je konec konců, jen stop
Pan Knírek brzy vystoupil
A po několika mílích mikrobus zpomalil na křižovatce osvětlené jedinou žárovkou
Smykem to otočil a zastavil v oblacích prachu
Otevřel jsem dveře a vylezl ven
Ale můj mecenáš se ani nehnul
Řidič mi hodil kytaru a batoh k nohám
A mával na mě, ať si nechám své díky a vrátil se do auta
Vynořil se znovu až se dvěma berlemi
Které opřel o zadní spoiler Mercedesu
Nahnul se do auta a vynesl mého průvodce
Měl jen jednu nohu, druhá prázdná nohavice byla sešpendlená pod jeho chybějící končetinou
"Monsieur, si vous voulez, ca sera un honneur pour nous
Si vous venez avec moi a la maison pour manger avec ma femme"
("Pane, pokud budete chtít, bude pro nás velkou ctí
Pokud byste chtěl jít se mnou a povečeřet se mnou a mojí ženou v našem domě")
Když mi bylo 17, splnila mi moje matka, požehnána buď, můj letní sen
Podala mi klíčky od auta
Frčeli jsme do Paříže nadopovaní Dexedrinem a chlastem
V Antibes nás sebrali policajti
A v Neapoli nám Taliáni šlohli všechny prachy
Ale všichni se k nám jinak chovali náramně, byli jsme přece Angláni
Naši tátové jim pomohli vyhrát válku
To jsme ještě všichni věděli, za co bojujeme
Ale dneska je Angličan za hranicemi jen poskok Amíků
Z buldoka je jen pudl, co čmuchá kolem aby našel i toho posledního zatracenýho uprchlíka
"Ma femme", ("moje žena"), díky bohu! Divnej, ale ne teplouš
Taxík odjel a nechal nás jen v mihotavém světle slabé žárovky
Nikde okolo nebyla vidět žádná budova
Co to k sakru je?
"Merci monsieur" ("Děkuji, pane!")
"Bon, Venez!" (Dobře, tak pojďme!")
Tvář se stáhla do úsměvu a vyrazil napřed
Pokládal svou nohu na zem mezi berlemi až s mučivou přesností
Kráčel po krajnici v prachu do tmy
Po půl hodině jsme ušli asi tak půl míle
Když se vpravo vyloupla silueta budovy
Zavolal něco arabsky, aby nás ohlásil
A po několika šouravých krocích někdo vevnitř rozsvítil lampu
A měnící se úhel světla ve velké spáře pode dveřmi
Říkal, že ten, kdo je uvnitř, jde ke dveřím
Dveře se se zaskřípěním otevřely a tam stála, v ruce starou lampu z dávných dob
Shrbená žena s knírem a smála se na nás
Postavila se stranou a nechala nás vejít dovnitř a jak se otáčela
Pochopil jsem, proč je tak shrbená
Na svých zádech měla obrovský hrb
Přikývl jsem na pozdrav a usmál se, sbíral jsem síly
Ta vlídnost jednonohého muže a jeho nestvůrné ženy
To bylo na mě skoro moc
Je pro nás trocha vlídnosti takový problém?
Měla by být vlídnost doprovázená empatií?
Cítíme s bolestí cizího dítěte
A pak to nějaká chytrá bomba znovu někomu spočítá a všechno je zase špatně
Něčí cizí dítě umírá a akcie zbrojovek rostou
Ameriko, Ameriko, poslouchej nás, když voláme!
Máš svůj hip-hop, be-bob, spěch a shon
Máš svého Attica Finche
Máš svoji Jane Russell
Máš svoji svobodu projevu
Máš skvělé pláže, divočinu a nákupní centra
Nenech svoji pýchu, křesťanské ideály, to všechno posrat
Pro tebe samou i zbytek světa
Vzrušeně mluvili
Vstala, aby mu uklidila jeho berle, očividně rutinní záležitost
Plísnil ji a mávál rukama
Máme hosta!
Omlouvala se za svoje faux pas
Vzala moje věci a opatrně je položila do kouta
"Du thé?" ("Dáte si čaj?")
Seděli jsme na tenoučkých polštářích v rohu jediné místnosti jejich domu
Podlahu tvořila udusaná hlína a u jedné zdi malé pódium
Nějakých šest krát čtyři stopy pokrytých jednoduchou pokrývkou. Postel.
Hrbačka zatím rachotila s malými měděnými nádobami nad otevřeným ohněm
A pak nám přinesla čaj. Horký a sladký
A pak večeři
Tenký nekvašený chléb. Velmi tenký
Připravený v železné pícce nad otevřeným ohněm
Přeložený a naplněný měkkými vnitřky samiček mořských ježků
Moje hostitelka nejedla. Já jsem jedl její večeři
Stejně by o ničem jiném nechtěla ani slyšet, byl jsem jejich host
A pak se odšourala za zástěnu
A nechala muže, aby srkali panáky Araku
Pečlivě nalité z malé lahvičky s ošoupanou etiketou
A brzy se zase objevila, celá zářící
A držela v náručí jejich pýchu a radost, jejich dítě
Nikdy jsem neviděl takové šilhání
Bylo to tak hrozné, že jedno oko se dívalo dopředu a druhé zmizelo za nosíkem
Ne mým jménem, Tony, ty veliký válečný vůdče
Teror je pořád teror, ať už pravidla píše kdokoliv
Historii nikdy nepíší poražení a zatracení
Nyní jsme Genghis Khan, Lucretia Borghia, synek strýčka Sama
V roce 1961 si vzali domů tohle dítě
Docela by mě zajímalo, co se s nimi stalo
V tom víru nenávisti, jakým byl tehdy Libanon
A kdybych je dnes našel, mohl bych se jim nějak odvděčit?
Jak končí ten příběh?
A pak jsme šli do postele, tedy jen já, oni ne
Oni samozřejmě spali na zemi za zástěnou
A já celou noc zíral do stropu, ležel jsem na jejich zemním lůžku
Až přišel úsvit a s ním jejich tiché ranní rituály
Opatrné, aby nevzbudili jejich hosta
Zíval jsem a předstíral, že jsem se právě probudil
Vzal jsem si připravenou misku s vodou ohřátou, abych se mohl umýt
Pak jsem srkal kávu z jejich maličkých koflíků
A pak se spousty díků a klanění a potřásání rukama
Jsme zanechali ženu jejím domácím pracem
A my muži jsme se vydali na cestu zpátky ke křižovatce
Bolestnou pomalost našeho pochodu ještě zvýrazňovalo jasné ranní světlo
Mikrobus samozřejmě přijel
Můj hostitel mi podal jednu berli a o druhou se opíral
Potřásl mi rukou a usmál se
"Merci, monsieur," ("Děkuji vám, pane!"), řekl jsem
"De rien" ("Nemáte zač!")
"And merci a votre femme, elle est tres gentille" ("A poděkujte i své ženě, byla tak laskavá!"
Podal jsem mu druhou berli
Nechal mě, abych mu pomohl do auta
"Bon voyage, monsieur," ("Šťastnou cestu, pane!"), řekl
A shrbil se, jak taxík vyrazil na jih k městu
Otočil jsem se na směrem na sever, hodil si kytaru přes rameno
A první poryv horkého větru
Rychle osušil slané slzy z mých mladých tváří

To Kill The Child
Zabít dítě

Dítě leží
V noci ozářené hvězdami
V bezpečí záře lampy s kačerem Donaldem
Jak je to zvláštní vybrat si vzít někomu život
Jak je to zvláštní vybrat si zabít dítě
Hoover, Blapunkt, Nissan, Jeep
Nike, Adidas, Lacoste a levnější značky
Cadillac, Amtrak, benzín, nafta
Naše životní úroveň, je to snad ten důvod
Proč bychom si vybrali zabít dítě?
Proč bychom si vybrali zabít dítě?
Aláh, Jehova, Budha, Kristus
Konfucius a Kálí a rudoši a fazole a rýže
Goujons, ris de veau, libové párečky
Plněné bagety, kosti a přikázání vytesaná do skály
Bible, Korán, Šintó, Islám
Pršůt, rizoto, falafel a šunka
Je to dogma, koblihy, směšná víra
Strach ze tmy, hanba nebo potupa
Že si vybereme zabít dítě?
Že si vybereme zabít dítě?
Je to zima v poušti
A vesmír, co je tak veliký
Lano, které je příliš krátké
A zdi, co jsou příliš slabé?
Neodhalím vám žádnou svoji slabost
Zesměšním vás ve svých písních
Vy směšní a hloupí
Ubozí a hádaví
Ubít vás klacky
A buldozery srovnat se zemí vaše domy
Pak sledujte můj triumfální příjezd do Říma
Nejlepší sedadla v divadle
A tam na hoře na tom kříži
Je to zloba nebo soucit, profit nebo ztráta?
Že jsme si vybrali zabít dítě?
Že jsme si vybrali zabít dítě?
Vem si tohle dítě a pevně jej obejmi
Drž ho v bezpečí před vládou teroru
Vem si to dítě a pevně jej obejmi
Vem to dítě na vyšší mravní úroveň
Odkud se bude dívat dolů na bigóty a rváče
Jak se potloukají dole na dvorku

Each Small Candle
Každá malá svíčka

Žádný trýznitel mi nenažene strach
Ani poslední vydechnutí těla
Ani plné zásobníky smrtících pušek
Ani stíny na zdi
Ani noc, když u země
Poslední doutnající hvězda bolesti se krčí
Nýbrž slepá lhostejnost
Světa plného odcizení a nenávisti
Ležícího ve skořepině vybuchlé bomby
Někde uprostřed albánské farmy
Stará bábuška
Drží plačící dítě v náručí
A voják druhé strany
Statečný muž plný cti
Se vykašle na rozkazy, položí pušku
Poklekne vedle ní
A ováže jí rány
Dá jí něco k jídlu
A utiší její plačící dítě
Ona mu pak dá požehnání
I přes tu velkou propast mezi nimi
A on se vydá zpátky na cestu z jejího rozbitého života
A na druhé straně ulice
Se ten samaritánský Srb otočí
Otočí se a mává ... na rozloučenou
Každá malá svíčka
Každá malá svíčka...
Osvětluje nějaký kousek temnoty

Lost Boys Calling
Volání ztracených chlapců

Přijď mě teď podržet
Ještě tu jsem
Nenechal bych tě tu o samotě
V téhle smrtelné tišině mezi vlnami
Pořád slyším volat ty ztracené chlapce
Ani to nemusíš říkat
Měl jsi strach
Podstoupit to riziko, že budeš znovu opuštěn
Tak jsi smekl svůj klobouk a mával jím a pak
A pak ses vydal zpátky na můstek té ocelové hrobky
A na Mott Street v jednom červencovém dni
Kam doléhá křik racků
Chytil jsem chlapce, chlapce v muži
Toho chlapce, kterého jsme opustili
A na Mott Street v jednom červencovém dni
Kam doléhá křik racků
Chytil jsem chlapce, chlapce v muži
Toho chlapce, kterého jsme opustili, záře reflektorů pohasíná
Chlapci se rozcházejí, poslední noty leží ztichlé na písku
A v tichu hrobů
Pořád slyším ty ztracené chlapce volat
Nechali jsme je tam
Byli tak mladí
Muži umírali, dokud nedostali jsme, co jsme chtěli
A teď už nic nezbylo, kromě času k promrhání
Nikdy jsi nás nevzal na ryby, tati
A teď už ani nikdy nevezmeš
A na Mott Street v jednom červencovém dni
Kam doléhá křik racků
Chytil jsem chlapce, chlapce v muži
Toho chlapce, kterého jsme opustili

Going To Live In L.A.
Going To Live In L.A.

Molly stála nehybně v dešti a mokla
Mladý Billy kopal do kamínků na schodech budovy soudu
Policisté se drželi za ramena, aby zadrželi dav
Jak dlouho ještě, mami?, řekl Ben
Proč ten policajt kope do toho pána?
Dáme si na chleba dneska trochu džemu?
Pak zazněla píšťala a brána se otevřela
Mávej, řekla Molly
Ben mával svojí čepicí
Dvěma očím skrz úzkou mezírku
Jako někdo, kdo umírá v poštovní schránce
A Molly řekla
Zamávej údolí
Zamávej dešti
Pomocí zázraku telekomunikace
v soukromém sektoru
Jsme dnes dostali vzkaz
Tvůj prastrýc David, tvůj prastrýc David
Ten co se odstěhoval do Ameriky
Ten co má bazén a palmy
A velkého psa, velkého psa
Chce, abys u něj bydlel, bydlel
Takže teď odjíždíš, odjíždíš, odjíždíš
Abys žil v LA
Odjíždíš, odjíždíš, odjíždíš
Ach, Hollywoodské kopce
Ach, půlnoční večírky
Benny, tvůj čas nadešel
Ach, ach, Benny, nepij tu vodu
Drž se dál od toho kokainovýho svinstva
Ach, Benny, tebe nechytnou, ty si užiješ spoustu legrace
A já jdu tam
Benny, Benny
Jo!
Dolů!
Ach ne, Benny, nebuď blbej, nepij tu vodu
Ach ne, Benny, drž se dál od šéfovy dcery
A je tam sto mil suši barů
A barevná auta se stahovací střechou
A nahoře na Mulholland Drive
Kde se Warren Beatty zamyká ve svém trezoru jen aby přežil noc
Se nic neděje
Nic se neděje

Without Blame
Bez viny

Všechny ženy jsou královny
Ale některé jsou vznešenější než jiné
Některé ničí mužské sny
Tím, že opouštějí své milence
Zpívám o jedné takové ženě
Která řekla, když její muž pozval nepřítele dál
Jsem pryč, pryč jako vítr
Láska, kterou bys nebránil jako svůj vlastní život
Tu teď nemůžeš předstírat se slzami v očích
Jsem pryč, pryč jako vítr
Jsem pryč a hledám jiného krále
Všechny ženy jsou královny
Je jedno, z jakoho stavu pocházejí
Za miliony tvarů, které vidíme
Dlí mysteriózní Sirény
Pálí města
Pálí bary v zapadlých uličkách
Pálí i tvůj obchůdek suterénu
Cítíš ten plamen, to ostří meče?
Tvá tělesná schránka doutná tvými kompromisy
Tváří v tvář hordám barbarů
A čestná obrana je vše, na co se zmůžeš
Láska, kterou bys nebránil jako svůj vlastní život
Tu teď nemůžeš předstírat se slzami v očích
Jsem pryč, pryč jako vítr
Jsem pryč a hledám jiného krále
Všechny ženy jsou královny
Řekni tohle ženě, která tě miluje
Nemůžeš se propracovat do jejích snů
To někdy nedokáží ani králové
Tak tahle královna se svou odhalenou čistou silou
Nechává svého krále, správného chlapa, ale slabého a bojácného
Opouští ho, protože musí milovat zdvihající se příliv
Odvleklého někam stranou měsíci čistého světla
Láska, kterou bys nebránil jako svůj vlastní život
Tu teď nemůžeš předstírat se slzami v očích
Jsem pryč, pryč jako vítr
Jsem pryč a hledám nového krále
Jsem pryč
Bez viny

Untitled Poem
Nepojmenovaná báseň

V některých knihách se skrývá kouzlo
Které člověka vtáhne do spojení s
Těžko uchopitelnými duchy
Kteří se k jeho potěšení k němu přidávají
Člověk hledá, co by mohl vyčíst
Střežený jako miska s vodou uprostřed pouštní výhně
Ale někdy i jeho potřeby musí pít
A pak poslední sladká krůpěj skápne
Poslední stránka se otočí
Konec
Ale ne tak s tebou, má ženo
Moje lásko, moje všechno, nemusím tě hledat
Čtu si v tobě ve dne v noci
A piju tě a koupu se v tobě
A dávám ti svůj plášť
A krůpějě se tříští v duhách
Z těch dávných dob
A my nikdy
Neokusíme tu poslední kapku
Ani neotočíme na poslední stránku

Incarceration Of a Flower Child
Uvěžnění květinového dítěte

Pamatuješ se na mě?
Jací jsme k sobě byli?
Bezbranní, šťastní a slepí?
Utopeni nadějí
V oparu dobrého hulení
A levného vína
Ležíme v obýváku
Na těch indiánských pokrývkách, která jsi sama dělala
A přemýšlíme, že bychom zavolali naší prvorozenou Jasmine nebo Jadea
Nedělej to!
Nedělej to!
Nedělej to!
Nedělej mi to!
Ani na to nemysli!
Ani na to nemysli!
Ani na to nemysli!
Nemysli na to, jaké by to mohlo být
Nevstávej, abys otevřela dveře
Jen tady se mnou zůstaň na zemi
V roce 1970 bude pěkná zima
Neměla bys to poslouchat
Myslela sis, že to víš líp
Budeš si muset s tím chlápkem promluvit
Prosím, věř mi
Navštívím tě, kdykoliv jen budu moci
V té tvojí malé bílé místnůstce
Bez oken
A třemi dávkami sedativ každý den
Soudíš se s doktorem
Který má ten svůj televizní pořad
Prosím, neber mi Jasmine
Nenechávej mě osamotě
Nedělej to!
Nedělej to!
Nedělej to!
Nedělej mi to!
Ani na to nemysli!
Ani na to nemysli!
Ani na to nemysli!
Nemysli na to, jaké by to mohlo být
Nevstávej, abys otevřela dveře
Jen tady se mnou zůstaň na zemi
V roce 1970 bude pěkná zima
Pamatuješ se na mě?
Jací jsme k sobě byli?
Bezbranní, šťastní a slepí?
Utopeni nadějí
V oparu dobrého hulení
A levného vína
Teď v tvojí malé bílé místnůstce
Bez oken
A třemi dávkami sedativ každý den
Soudíš se s doktorem
Který má ten svůj televizní pořad
Prosím, neber mi Jasmine
Nenechávej mě osamotě
 
Fanklub


Fanklub
Historie
Členství
Setkání
Nabízíme
Kontakt
O pf.cz
Diskuze
Chat
Revivaly
Archív

...keep talking