keep talking...


Home
Novinky
Biografie
Diskografie
Texty
Překlady
Průvodci
Vystoupení
Kalendář
Floydopedia
Knihy
Články
Fotogalerie
Ke stažení
Odkazy

webmaster

               
               
      čas      
 -19d 1h 45m 
  Praha 
               
               
PinkFloyd.cz English
English
Víte, že i přes hymnu fotbalového Liverpoolu FC, která je obsažena na albu Meddle je Waters velkým příznivcem londýnských 'Gunners' ? (Arsenal FC) Víte, že na konci alba Wish You Were Here hraje Rick Wright několik tónů z refrénu skladby See Emily Play jako poctu Sydu Barrettovi, který se objevil ve studiu během nahrávání alba? Víte, že skladbu Have A Cigar z alba Wish You Were Here zpívá Roy Harper, zpěvák skupiny HQ?
 Víte, že... 
  
Twitter Instagram
Facebook    g+

Dark Side Of The Moon

Speak To Me

(Mason)
Zahájená tlukotem srdce, tato úvodní skladba zní více než přesvědčivě jako intro pro celé následující album. Kromě schizofrenního blábolení (které dosti připomíná Sydův osud) obsahuje maniacký smích Rogera The Hat, manažera konkurenční kapely, který byl jeden z těch, kterému Waters předložil kartičky typu "Kdy jste naposledy použil násilí?" nebo "Co si myslíte o smrti?" a nahrával jejich odpovědi. Roger The Hat poskytl opravdu vynikající materiál (hlavně svůj maniacký smích, který je i součástí "On The Run"), na rozdíl například od Paula McCartneyho, jehož příspěvek nebyl použit vzhledem k tomu, že byl "až příliš filozofický".
To, že je autorství této skladby připsáno Nicku Masonovi, je podle Rogera Waterse "dárek, který jsem mu dal, aby měl na albu vůbec něco. Jinak jsme to celé natočili s naším manažerem za jediné odpoledne. Dokonce nebyl ani v tý zasraný místnosti, když jsem to psal", dodal.
Přestože jsou obě skladby odlišné, na posledním vydání CD, stejně jako na původní vinylové nahrávce je tato skladba spolu s "Breathe In The Air" uvedena jako jedna (původně byla zapisována jako "a) Speak To Me a) Breathe", nebo jenom "Speak To Me Breathe", což by se dalo přeložit i jako "Mluv k mně šeptem").

Breathe In The Air

(Waters/Gilmour/Wright)
Tato skladba měla více názvů. Jednak tento, jedna "Breathe" (které se však snadno zaměňuje s "Breathe" z Watersova alba "The Body", ze kterého snad i hudebně vychází) a také byla uváděna jako jedna skladba se "Speak to Me".
Pink Floyd nikdy nehráli tuto skladbu samostatně, vždy byla součástí celé show Dark Side Of The Moon, avšak Roger Waters ji při svém turné v roce 1987 samostatně hrál.

On The Run

(Gilmour/Waters)
Název je Watersovým synonymem pro slovo paranoia (Waters má v oblibě užívání takovýchto synonym). Toto téma jen dokresluje video, které bylo při této instrumentálce promítáno na floydovské kruhové plátno. Muž v nemocniční posteli na kolečkách projíždějící bez svého i cizího přičinění ponurými nemocničními chodbami čím dál tím větší rychlostí, aby na závěr vyjel ven na runway a vznesl se do oblak. V tomto okamžiku se při koncertech na pódium snesla obrovská nafukovací postel a explodovala v záři plamenů.
Převážná část skladby je vytvořena na VCS3 syntezátor, výsledný efekt celé skladby byl potom dotvořen hudebním inženýrem Parsonsem. Scénu, kdy Waters zkouší různé zvuky na VCS3 právě pro tuto skladbu, stejně jako její jednu ranou verzi, můžeme vidět ve filmu "Live At Pompeii".
Při představeních, která předcházela nahrávání tohoto alba (Pink Floyd vždy raději "zkoušeli" novou hudbu na obecenstvu dříve, než ji nahráli) měla tato instrumentálka naprosto jiný zvuk, založený na baskytaře a sólu na varhany.

Time

(Mason/Waters/Wright/Gilmour)
Tato skladba je velmi slavná díky své úvodní kakofonii, která obsahuje bezpočet hodin, které naráz začnou zvonit, odbíjet a cinkat ve všech zvukových možných podobách. Tento kousek byl nahrán zároveň i jako jakýsi test kvadrofonního zařízení ve studiu EMI a je také dobrým testovacím materiálem pro různá přehrávací zařízení (ta nepříliš kvalitní si s takovým přívalem "výšek" prostě neporadí). Celé to má vyjadřovat Watersův strach ze stárnutí (stejně jako mnohem výmluvněji text, který následuje) a také jeho strach z toho, že čas jen tak plyne kolem a vlastně nic se neděje (docela ironie, když si uvědomíme Watersovy osudy...). Gilmour a Wright později zpívali tento kus, doprovázeni doprovodnými zpěvačkami.
Gilmourova hra na kytaru je v této skladbě s ničím nesrovnatelná a jeho sólo zde je často citováno a bylo i několikrát přepsáno v různých učebnicích hry na kytaru.
Původní verze byla mnohem pomalejší a s mnohem vyššími vokály.
Watersův text, který se zmiňuje o "setrvávání v tichém zoufalství" a o "pravém angličanství" vychází z autobiografické knihy s názvem "Walden" z roku 1854 autora Henry Davida Thoreaua, kde se objevují věty typu "masy mužů jen tráví své životy v tichém zoufalství".
Po konci této písně s jejím ponurým textem přichází skladba "Breathe Reprise", která ovšem na některých vydáních chybí, nebo je hrána jako součást "Time" bez zvláštního názvu. Jedná se jen o krátkou skladbu s textem, který je přeci jen o dost optimističtější než předchozí skladba.

The Great Gig In The Sky

(Wright)
Toto je zcela jistě jedna z nejvýmluvnějších skladeb o smrti vůbec. To, že se jedná o instrumentální skladbu (pouze s krátkými mluvenými pasážemi na začátku a konci o tom, že se autor nebojí smrti, kdykoliv by měla přijít) nijak nesnižuje její výsledný dojem. Co však tvoří tuto skladbu výjimečnou (kromě varhan Ricka Wrighta) jsou vokály Clare Torryové, bývalé gospelové zpěvačky, která z této skladby vytvořila doslova nadpozemskou záležitost. Clare nahrála tuto skladbu několikrát s různými výškami hlasu, s různou melodikou i rychlostí a výsledná skladba je kombinací toho nejlepšího. Za poznámku stojí i to, že za celou svoji práci dostala plat 30 liber a lahev červeného vína.
Původní titul skladby byl "The Mortality Sequence".
Tato skladba byla později použita i v reklamě na Nurofen, pro kterou ovšem byla znovu nahrána (s Clare Torryovou avšak s jinými hudebníky).
Na některých CD verzích tato skladba plynule přechází v "Money" a maskuje tak místo, kde končila první strana LP desky.

Money

(Waters)
Další z unikátních kousků na tomto albu znamenal jednou pro vždy konec nábožně naslouchajících fanoušků, kteří v naprostém tichu a úžasu hltali každý tón. Tato skladba byla tak rytmická, pulzující živá a oblíbená, že davy fanoušků na koncertech (zvláště v USA) neznali nic jiného než pokřik "Money! Money!". S touto skladbou se změnil i přístup fanoušků ke skupině. Symboly šedesátých let vystřídaly hlavně od poloviny sedmdesátých let a vydání alba "Animals" prasečí hlavy (jak si s hrůzou Pink Floyd uvědomovali, tak skutečné!!) napíchnuté na kůl a s černými brýlemi přes oči.
Skladba je vytvořena velmi pulzující kytarou, která byla nejprve několikrát nahrána a potom sestříhána po jednotlivých velmi malých kouscích dohromady. Agresivní saxofonový part je zásluhou Dicka Parryho. Ony zvuky registračních pokladen, trhání papíru (potažmo papírových bankovek) a sypání mincí nahrál Waters sám doma za jedno odpoledne. Později to popisoval takto: "Má žena se tou dobou zabývala keramikou a měla na zahradě takové zařízení na míchání hlíny. Vždycky mě uchvátily ty zvuky, jaké to vydávalo, když se do hmoty připletl kámen. Tak jsem tam jednou zkusil hodit pár drobných a jak to dopadlo slyšíte sami..."
Watersova poznámka o tryskáči Lear v textu je ironickou narážkou na Masonovy a Gilmourovy lekce v létání, jejichž úspěšné dokončení oba pánové oslavili tak, že si napůl koupili tryskové letadlo.
Tato skladba je vůbec nejhranější v celé historii Pink Floyd, od roku 1973 byla stále v  repertoáru skupiny při koncertech (v roce 1977 na turné s "Animals" jako přídavek) a byla součástí i všech sólových turné Gilmoura i Waterse. Dodnes byla hrána nejméně při 880 koncertech. Stala se také historicky nejhranější skladbou na amerických rádiích.
Waters produkoval i "pseudo-živou" verzi této skladby na B-stranu singlu z roku 1987.
A když byl Gilmour pozván do zábavné show Nicky Horne´s Radio One" bylo mu autorem povoleno, aby nechal zahrát krátký kousek z demo nahrávky, kde je slyšet Waters jak zpívá za doprovodu své dvojmo předabované akustické kytary.

Us And Them

(Waters/Wright)
Wright tuto skladbu zkomponoval původně jako instrumentálku pro piáno pro film "Zabriskie Point" s neoficiálním pracovním názvem "The Violent Sequence". Pod tímto názvem byla skladba hrána jen jednou na koncertu v roce 1970, kdy se museli Pink Floyd obejít bez obvyklého vybavení. Různé improvizace a sóla z ní potom vytvořili více než 21 minut dlouhou skladbu. Tato verze je stejně jako "Money" obohacena o Perryho saxofon až na to, že zde je podstatně tišší a ukázněnější. Při prvních verzích a prvních koncertech tuto skladbu zpíval Waters, ale později ji zpíval spíše Gilmour (s doprovodem Ricka Wrighta, hlavně v závěru).
Text písně je silně protiválečný a anti-hierarchistický a kdyby byl o něco přímější a o něco méně filozofický, mohlo by se zdát, že přímo vypadl z alba "The Wall".
Původní studiová verze byla nahrána s mnohem větší účastí saxofonových partů a trochu odlišnými mixy.

Any Colour You Like

(Gilmour/Mason/Wright)
Toto je jediná skladba v historii Pink Floyd, na které se podíleli všichni členové až na Rogera Waterse, dokud byl ve skupině.
Název je součást starého reklamního sloganu na vůz Ford Model T, který byl jako první vůz vyráběný ve více barevných variantách (celý reklamní slogan zní "Any colour You like, so long as it´s black" tedy volně přeloženo asi "Přejte si jakoukoliv barvu, pokud to bude černá").

Brain Damage

(Waters)
Toto je píseň, která má asi nejblíže k tomu, co bychom mohli považovat za titulní skladbu alba (a která jako jediná obsahuje jeho název v textu) a pak ještě následující skladba "Eclipse" ("Eclipse" byl také pracovní název celého alba).
Tyto dvě písně představují jediné dvě ukázky Watersova sólového zpěvu na Dark Side.
Vždy byla hrána spolu s "Eclipse" jako jedna skladba.
Text o "lunatics on the grass"- "bláznech lehávajících v trávě" je převzat z  Watersovy nikdy nenahrané písně, kterou zkomponoval pro desku "Meddle". Její název? "Dark Side Of The Moon"!

Eclipse

(Waters)
"Eclipse" je typickou ukázkou jedné z nejoblíbenějších Watersových technik psaní které se anglicky říká "list-o-mania", tedy vypisování svých pocitů do jakýchsi "seznamů".
Na každém jeho sólovém albu a na většině pozdějších alb Pink Floyd, na kterých se podílel je tato "technika" hojně zastoupena.
Tato skladba nebyla původně vůbec zamýšlena, ale po několika málo živých představeních si skupina uvědomila, že celé album potřebuje nějaký dramatičtější závěr. Waters tedy napsal několik dalších veršů, které ovšem také nebyly konečnou podobou této písně. Jednalo se o více než polovinu veršů než má konečná verze, které se však vytrácely "do ztracena". Ony dva závěrečné verše o tom, že všechno pod tímto slunce je obsaženo v jediném tónu a i to slunce že už překrývá Měsíc byly přidány až zcela nakonec, stejně jako znepokojivá slova vrátného Jerryho Driscolla z Abbey Road Studios, kterému na albu patří poslední slova, která jsou jeho reakcí na to, když se dozvěděl titul alba ("There´s no dark side of the moon - matter of fact, there´s all dark" - "Není žádná temná strana Měsíce - ve skutečnosti je temnota všude").
Ovšem ani to není úplný konec alba. Po těchto (i tak velmi špatně slyšitelných) slovech je na albu ještě zvuk tepu srdce, ale ještě za tím je ještě něco. Možná je to jen představa, či toužebné přání, jisté však je, že na CD verzích je možno zaslechnout doslova neslyšitelnou a velmi krátkou sekvenci, kdy smyčcový orchestr hraje "Ticket To Ride" od The Beatles (hranou při posledních slovech Jerryho Driscolla). Tento fenomén sice nebyl prokázán na jiných vydáních, ovšem na některých britských vydáních je slyšet v 1'41" šeptající hlas.
Vysvětlení se různí od toho, že se jedná o vtip ze strany Pink Floyd, aby vzrušili posluchače a věrné fanoušky (kteří snad jako jediní jsou ochotni se "pitvat" v takovýchto detailech - a nebylo by to poprvé) až po vysvětlení, že byl během nahrávání použit již předtím použitý a ne dobře smazaný pásek nebo to, že bylo studio jednoduše přeplněné a zvuková izolace nebyla dostatečná. Všechno toto však zní dosti nepravděpodobně.

 Zpět

 
Fanklub


Fanklub
Historie
Členství
Setkání
Nabízíme
Kontakt
O pf.cz
Diskuze
Chat
Revivaly
Archív

...keep talking