keep talking...


Home
Novinky
Biografie
Diskografie
Texty
Překlady
Průvodci
Vystoupení
Kalendář
Floydopedia
Knihy
Články
Fotogalerie
Ke stažení
Odkazy

webmaster

               
               
      čas      
 -44d 20h 27m 
  Praha 
               
               
PinkFloyd.cz English
English
Víte, že skladba "Cíl" z desky Romana Dragouna "Otlučená srdce" je věnována památce Richarda Wrighta? Víte, že skladba Mihalis na sólové desce Davida Gilmoura je pojmenována podle Davidovy lodi, kterou koupil v Řecku? (Mihalis = řecky Michael) Víte, že Pink Floyd jsou první kapelou na světě, která začala ve větším využívat pro komponování hudby syntezátory a podíleli se na jejich zdokonalování?
 Víte, že... 
  
Twitter Instagram
Facebook    g+

THE FINAL CUT

The Post War Dream

(Waters)
Album zahajuje jeho hlavní postava ("Hrdina"), který poslouchá zprávy ve svém autě včetně oznámení, že náhrada za "The Atlantic Conveyer", loď, která byla ztracena ve válce o Falklandy, bude postavena v Japonsku a ne v Británii, jak se doufalo. (Tato scéna je použita i na propagačním videu jako úvodní, přestože sama skladba byla vypuštěna).
První sloka je psána v první osobě, jako by Hrdinou byl sám Waters a opět se zde vyjadřuje ke smrti svého otce.
To, že Waters použil dosti hovorový (a v mnoha směrech i urážlivý) výraz pro Japonce "Nips", a to, že se zmiňoval o "všech těch jejich dětech, co páchají sebevraždu" vyvolal četné námitky a pobouření.
Maggie, zmiňovaná v této skladbě je pochopitelně Margaret Thatcherová, předsedkyně vlády a spolu s argentinským diktátorem Galtierim osoba nejvíce zodpovědná za falklandský konflikt, který se stal nosným tématem alba.
Smyčcový part patří Michaelu Kamenovi.

One Of Your Possible Pasts

(Waters)
Připomínka železničních vagónů (tzv. "dobytčátků"), neboli "cattle trucks" se týká toho, jak nacisté odváželi Židy, Cikány, homosexuály, nepohodlné lidi a disidenty do koncentračních táborů.
Gilmourovo kytarové sólo je jedna z mála kompozic, které zde měli jiní členové kapely než Waters.
Text otištěný v bookletu obsahuje i část, která není zpívána.

One Of The Few

(Waters)
Hlavní postava v této a další písni je učitel (nejspíše ten z "The Wall"), který se vrátil jako veterán z války a učí se znovu normálně žít.
Původní název skladby měl být "Teach". Skladba je dalším příkladem použití "seznamů" jako textu. Titul skladby pochází ze slavného citátu Winstona Churchilla na adresu pilotů RAF po bitvě o Anglii ("Never, in the field of human conflict was so much owed, by so many, to so few" - "Nikdy, v historii lidských konfliktů, nebylo tolik dluženo tak mnoha lidmi tak málo jiným lidem").

The Hero's Return

(Waters)
Hrdina je sužován vzpomínkami na smrt svého kamaráda střelce z bombardéru a zjišťuje, že není schopen o tom mluvit ani se svojí ženou.
Tato skladba je téměř jistě vypuštěná z "The Wall".
Tvoří také B-stranu singlu "Not Now John" rozdělená do dvou částí (Part I a Part II). Druhá část obsahuje jednu sloku, která na albu není. Bohužel, materiál, který byl použit na tomto singlu se neobjevil na pozdějším vydání CD, i když k tomu byla šance.

The Gunner's Dream

(Waters)
Dělostřelcův a v širším smyslu i ten "poválečný" sen byla vize světa bez tyranie, útlaku strachu, kde mohl kdokoliv chodit bezpečně po ulicích, kde se nikdo nemusel bát ani tajné policie ani teroristů (zmínka o krvavém útoku IRA na armádní kapelu v Hyde Parku v  roce 1981).
Saxofonové sólo je dílem Rafa "Baker Street" Ravenscrofta a tvoří jeden z nejlepších momentů alba a možná i díky tomu je tato skladba (jako jedna z mála) akceptovatelná i pro Gilmoura a potažmo i zbytek kapely.
Text, který se zmiňuje o "rohu jakéhosi cizího pole" je vypůjčen ze sonetu o první světové válce "The Soldier" od Ruperta Brookea, jednoho z obyvatel Grantchesteru.
Původní verš na albu byl ale jiný, než ten nakonec použitý:

"If I should die think only this of me:
That there's some corner of a foreign field
That is forever England".

Video EP verze začíná touto skladbou a my můžeme vidět, že Hrdinův/učitelův syn zahynul na Falklandách. Hrdinu hraje Alex McAvoy, který hrál i učitele ve filmové verzi "The Wall".
Rogerova ústa jsou také vidět, když mluví ke svému psychiatrovi, který se jmenuje "A. Parker-Marshall" (Allan Parker byl režisérem filmové verze The Wall a Marshall její producent).

Paranoid Eyes

(Waters)
Jednoduše řečeno, toto je příběh Hrdinova středního věku, kdy svůj strach a vzpomínky utápí v alkoholu.
První polovina skladby je téměř orchestrální.

Get Your Filthy Hands Off My Desert

(Waters)
Druhou polovinu alba zahajuje nejlepší ukázka holofonické nahrávky - raketa, kterou zde rozhodně není možné přeslechnout je údajně odpálena před posluchačem, proletí mu nad hlavou a exploduje za zády. Tohoto efektu prý nejlépe docílíte tak, že se postavíte přesně doprostřed mezi dva reproduktory (ne sluchátka, tam to moc nefunguje...).
Jako by nestačil orchestrální úvod, Waters si neodpustil, aby se zde nezmínil o těch nejpalčivějších válečných problémech své doby (od Libanonu a Afghánistánu až po Falklandy).

The Fletcher Memorial Home

(Waters)
Titul je opět připomínka Rogerova otce (jeho celé jméno bylo Eric Fletcher Waters), kterému bylo i samotné album věnováno. Waters zde navrhuje, aby byli všichni mocní světa soustředěni v jednom domově a mohli si tak zkoušet svoje "hračky" sami na sobě a nakonec by mohlo být uplatněno "konečné řešení" ("konečné řešení židovské otázky" bylo označení pro vyhlazování Židů za druhé světové války). Další velmi působivé kytarové sólo je důvodem, proč se tato skladba líbí i Gilmourovi. Tato skladba je jedním z nejsilnějších bodů Video EP, kdy představuje Napoleona v obleku, který je mu příliš velký a také Thatcherovou a různé argentinské generály, kteří se hádají o poloze kroketové koule, zatímco Winston Churchill jen přihlíží...

Southampton Dock

(Waters)
Southamptonský přístav je místo, odkud již tradičně odjíždějí britští vojáci do různých válek a konfliktů, ten falklandský nevyjímaje. Je to také místo, kam se jich už tolik nevrací...
Druhá sloka se opět týká Margaret Thatcherové, jak je patrné z pozměněného druhého verše ("the slippery reins of state"), který Waters používal během svého sólového turné v roce 1987.

The Final Cut

(Waters)
Ve filmové branži je termín "final cut" používán pro poslední úpravy filmu před přidáním soundtracku. Titul této písně však vychází ze hry Williama Shakespeara "Julius Caesar", kdy jeho slavná poslední slova, kdy jej jeho kolegové senátoři ubodali v senátu byla "to poslední bodnutí (the final cut) bylo to nejbezcitnější ze všech". Potom se César otočil, aby se podíval kdo mu je zasadil, a když to zjistil, ponesl neméně slavnou větu "I ty, Brute?" Brutus byl totiž Césarův nejbližší přítel a zradil jej.
Tohoto názvu se týká i jeden z obrázků ve vnitřním obalu, který ukazuje Waterse zezadu ve vojenské uniformě z první světové války s nožem v zádech a cívkami s filmem v podpaží. Opět je to narážka na režiséra Allana Parkera, který Waterse údajně zradil tím, že mu "nedovolil" hrát hlavní postavu ve filmu "The Wall".
Gilmour zde má opět příspěvek v podobě kytarového sóla.
Na video EP je při této skladbě promítána série černobílých fotografií žen v práci a při zábavě v různých dobách.

Not Now John

(Waters)
V této skladbě lze zaslechnout jediné vokály, které zpívá někdo jiný než Waters, a sice David Gilmour. Ženské vokály nemají uvedenou autorku.
Píseň je o další postavě, o někom, kdo chce skrýt svou hlavu v písku a nestarat se o to, jaký je svět kolem něj.
Poslední řádek textu se několikrát opakuje, nejdříve v lámané italštině, poté dosti ubohé španělštině, pak ve francouzštině a nakonec hovorové angličtině, který má parodovat britskou posedlost trávit prázdniny na kontinentu.
"Not Now John" byla jediná skladba, která byla na singlu vydána s jinými vokály a přidáním sborů, které ji trochu zklidnily (místo slovíčka "fuck" používají "stop"). Proto se také někdy označuje jako "polite" (klidná) nebo "obscured" (zahalená) verze.
Na promo videu je zde představován "typický anglický lenoch", očividně se nudící v práci, unaven věčným soupeřením s pracovitými Japonci.

Two Suns In The Sunset

(Waters)
Vypravěč, ať už je to Hrdina nebo sám Waters, zde řídí auto během západu a pozoruje ve zpětném zrcátku, jak se slunce ztrácí za mosty a horizontem. Náhle je však oslepen dalším "sluncem" přímo před svým předním sklem - nukleární explozí. Jeho slzy se vypařují, aby zanechaly jen dřevěné uhlí místo očí. Waters pak vyčítá to, že ten, kdo bombu odpáli ani neviděl tváře těch, které zabil a nemusel poslouchat jejich nářek. Dětské hlasy, které při této scéně na albu křičí patří s největší pravděpodobností Watersovým vlastním dětem Harrymu a Indii.
V této skladbě hrál na bicí Andy Newmark, protože Nick Mason měl "problémy s tím, jak najít styl, který by se Watersovi líbil". Je tak velmi pravděpodobné, že poslední nahrávku na posledním albu Pink Floyd s Rogerem Watersem nahrál Waters bez přispění kohokoliv jiného z Pink Floyd. Saxofon patří opět Ravenscroftovi.
Na rozdíl od ostatních "koncepčních" alb Pink Floyd (nehledě na Watersovu sólovou činnost) končí toto album velmi pochmurně. Ironie posledního verše ("nakonec si budeme všichni rovni") dost možná i povzbudila ty, kteří se rozhodli pokračovat s tím, co bylo známo jako skupina Pink Floyd.

 Zpět

 
Fanklub


Fanklub
Historie
Členství
Setkání
Nabízíme
Kontakt
O pf.cz
Diskuze
Chat
Revivaly
Archív

...keep talking