keep talking...


Home
Novinky
Biografie
Diskografie
Texty
Překlady
Průvodci
Vystoupení
Kalendář
Floydopedia
Knihy
Články
Fotogalerie
Ke stažení
Odkazy

webmaster

               
               
      čas      
 -41d 20h 32m 
  Praha 
               
               
PinkFloyd.cz English
English
Víte, že poslední písní, kterou zatím Pink Floyd hráli živě je Comfortably Numb? Hráli ji společně s Rogerem Watersem v rámci charitativního koncertu Live 8 2.7. 2005, který uspořádal Sir Bob Geldolf, dlouholetý přítel skupiny. Víte, že koncert turné The Wall 2010/12, který se odehrál 12.5. 2011 v londýnské O2 Areně byl historicky prvním živým vystoupením, na kterém vystoupili členové Pink Floyd ve složení z alba The Final Cut? Víte, že na turné Division Bell v roce 1994 v Tampě při zkoušce zvuku Gilmour komicky použil text "Shine on you crazy bastard!"?
 Víte, že... 
  
Twitter Instagram
Facebook    g+

Piper At The Gates OF Dawn

Astronomy Domine

(Barrett)
První hlas na celém albu, recitující názvy nebeských útvarů přes megafon, patří Peteru Jennerovi, jednomu z manažerů skupiny. Úvodní zpráva v Morseově kódu, která nemá žádný smysluplný význam brzy dává prostor varhanám a echo kytarám a dosti razantním bicím. Takovým, které mohou posluchači těžko očekávat dokonce i v roce 1967. A... je ve slovech "stars can frighten - hvězdy mohou nahánět strach" prvotní náznak Barrettovy paranoi?

Lucifer Sam

(Barrett)
Skladba částečně o Sydově siamské kočce a částečně o jeho přítelkyni Jenny (ona zmiňovaná Jennifer Gentle). Zmínka o "left side / right side" se týká rozdílu mezi logickou a kreativní funkcí rozdílných mozkových hemisfér. Díky typickému svižnému kytarovému rifu je tato skladba svěží dodnes a byla mnohokrát přepracována jinými skupinami.

Matilda Mother

(Barrett)
Syd se zde představuje jako bojácné dítě, které nechce, aby jeho maminka zhasla světlo po pohádce na dobrou noc a používá k tomuto vyjádření jeden ze svých nejvýmluvnějších a zároveň nejpoetičtějších textů. Jen pro zajímavost: po odchodu od kapely se Syd vrátil ke své mamince a byl jí velmi nablízku (nebo ona jemu?) až do její smrti v roce 1991. V této písni se poprvé objevuje hra na varhany Ricka Wrighta, která se později dostala do podvědomí pod přezdívkou "Rick´s Turkish Delight - Rickovo turecké potěšení" (narážka na podobnost s tehdejší rozhlasovou reklamou na vynikající bonboniéru).

Flaming

(Barrett)
Text k této skladbě snad úplně nejlépe vystihuje dobu, ve které celé album vzniklo. Text je velmi lyrický, s mnoha pohádkovými motivy a něžným (až dětinským) nádechem.

Pow R. Toc H.

(Barrett/Waters/Wright/Mason)
"Toc H." je charitativní organizace, která převzala svůj název z armádní zkratky pro Talbot House, klub pro vojáky, těsně za frontovou linií v první světové válce, kde byly ignorovány hodnosti.
Organizace Toc H. má za cíl prohlubování přátelství mezi mladými lidmi z různého prostředí. Důvod, proč byl tento název použit, stejně jako význam druhé části názvu, není jasný.
Tato skladba je známá i pod názvem "Pink Jungle" - část "The Journey" (odkazy na "The Man" a "The Journey" - viz "The Massed Gadgets Of Auximines")

Take Up Thy Stethoscope And Walk

(Waters)
Je vlastně logické, že jediný člen kapely, kromě Syda, který měl na tomto albu svou vlastní kompozici byl Roger Waters, přestože sám tuto skladbu popsal jako "velmi špatnou", možná vědom si svého vlastního textu "music seems to help the pain - zdá se, že hudba pomáhá bolesti". Přestože jich tu není moc, vokály sdílí Waters s Barrettem.
Při troše fantazie bychom mohli říci, že tato skladba naznačuje, kam se bude ubírat budoucí styl psaní Rogera Waterse.

Interstellar Overdrive

(Barrett/Waters/Wright/Mason)
Pink Floyd nahráli tuto skladbu již předtím, než byla nahrána i pro toto album (je např. i na "Tonite Let´s All Make Love In London" a jedná se pravděpodobně o nejvěrnější (i když stále o mnoho kultivovanější) ukázku stylu, jakým hráli v londýnských klubech UFO a Marquee, která se kdy objevila na albu.
Hlavní hudební téma vzniklo tak, že se Peter Jenner pokoušel Sydovi s doprovodem kytary zazpívat kousek z "My Little Red Book" (a je jen škoda, že byl riff vypuštěn z televizní komedie "Steptone And Son").
Divoké "stereo řádění" na konci je práce Normana Smithe, který byl zvyklý procovat pro takové hvězdy jako The Beatles a podobně.
Známé i jako "The Labyrinth Of Auximines" z "The Journey", přestože byla tato skladba ještě i v roce 1970 hrána samostatně.

The Gnome

(Barrett)
Téměř jako ze školky působí tento citlivý Barrettův pohádkový příběh, který je doprovázen dřevěným bubínkem a xylofonem Ricka Wrighta (jakkoliv se to nejeví jako typické rockové nástroje, výborně se hodí k této skladbě).

Chapter 24

(Barrett)
Název i text této písně jsou převzaty z 5000 let staré čínské knihy proroctví a horoskopů zvané I Ching - jedná se o druh věšteb založený více na náhodě (konkrétně na postavení volně rozhozených mincí) než na postavení astronomických těles.
Text, recitovaný přes poměrně jednoduchou hru na klávesy s lehkými náznaky cimbálových nástrojů, je přepis z oné knihy, kapitoly, která vypráví o novém začátku věcí.

Scarecrow

(Barrett)
Další z melodických a téměř pohádkových skladeb využívající originálním způsobem dřevěných bubínků a ozvučných dřívek, která zvýrazňují rytmus přinejmenším stejně dobře jako bicí, ale s tím rozdílem, že skladba nepůsobí tak "tvrdě".

Bike

(Barrett)
Ač se na první poslech tato skladba zdá jako jedna z dalších Barrettových hudebních pohádek, má mnohem hlubší (a závažnější) význam. Za prvé je tu (na rozdíl od některých jiných skladeb, např. "Lucifer Sam") poměrně kultivovaná námitka na chování Barrettovy přítelkyně a dále mezihra, dosti šílená ukázka "místnosti plné hudebních tónů". Dosažená stejným způsobem, jako později používaný efekt kvadrofonního PA systému, změť zvuků "hodinových mechanismů" a nakonec i dosti strašidelných švitořících hlasů.

 Zpět

 
Fanklub


Fanklub
Historie
Členství
Setkání
Nabízíme
Kontakt
O pf.cz
Diskuze
Chat
Revivaly
Archív

...keep talking