(Mason/Gilmour/Waters/Wright/Geesin)
Part One: Father’s Shout Část první: Otcův křik
Part Two: Breast Milky Část druhá: Mléčná bradavka
Part Three: Mother Fore Část třetí: Matčino poprsí
Part Four: Funky Dung Část čtvrtá: Srandovní hnůj
Part Five: Mind Your Throats, Please Část pátá: Myslete na svá hrdla, prosím
Part Six: Remergence Část šestá: Nová přeměna
Instrumental Instrumentální
Part One: Father’s Shout
Part Two: Breast Milky
Part Three: Mother Fore
Part Four: Funky Dung
Part Five: Mind Your Throats, Please
Part Six: Remergence
Instrumental
Část první: Otcův křik
Část druhá: Mléčná bradavka
Část třetí: Matčino poprsí
Část čtvrtá: Srandovní hnůj
Část pátá: Myslete na svá hrdla, prosím
Část šestá: Nová přeměna
Instrumentální

„MATKA S ATOMOVÝM SRDCEM“ Titulní skladba zabrala celou první polovinu LP desky a Pink Floyd ji připravovali s tím, že chtějí natočit „nějakou velkou věc“. Díky neschopnosti skladbu dokončit (a dost možná kvůli vlastní lenosti) přenechali finální mix jednotlivě natočených motivů Ronu Geesinovi, se kterým předtím Roger Waters nahrál soundtrack k filmu „The Body“ a který tak má na této zásadní sklabdě lví podíl. Byl víceméně opuštěn kapelou ve studiu s tím, že mu bylo řečeno, aby s externími muzikanty nacvičil, dotočil a smíchal „něco velkého“. Geesin najal hráče na cello, se kterým dříve spolupracoval, deset hráčů na smyčcové nástroje a dvacetičlenný sbor. Poté, co zjistil, že usměrnit v práci takovýto orchestr je nad jeho síly, převzal za něj práci dirigenta dosavadní dirigent orchestru John Aldiss. Po veškeré práci Geesin připustil, že výsledná nahrávka zněla o trošku lépe než demo, a chtěl co nejdříve skladbu nahrát načisto (na čemž se konečně podílela i skupina).

Při prvním živém předvedení skladby ji Roger Waters uvedl jako „The Amazing Pudding“, sám Geesin ji označoval jako „Epic“ nebo „Untitled Epic“. Celá skladba neměla oficiální název až do doby, kdy s ní přišli Floyd do pořadu Johna Peela na BBC1. Po dotazu, jak má tento kousek uvést, zmatení Pink Floyd vybrali první příhodný titulek z novin (článek byl o matce s experimentálním kardiostimulátorem na „atomový pohon“).

Jednotlivá živá vystoupení se však musela většinou obejít bez externích umělců a délka skladby se měnila podle délky jednotlivých sól a improvizací, takže výsledek měl něco mezi třinácti a čtyřiceti minutami.

Pro zajímavost, jednotlivé části na albu začínají v: 5’19“, 10’09“, 15’25“, 17’44“ a 19’45“.

(Waters)
If I were a swan I’d be gone Kdybych byl labuťí, byl bych pryč
If I were a train I’d be late Kdybych byl vlakem, měl bych zpoždění
And if I were a good man A kdybych byl dobrý člověk
I’d talk with you more often than I do Mluvil bych s tebou častěji než teď
If I were asleep I could dream Kdybych spal, mohl bych snít
If I were afraid I could hide Kdybych se bál, mohl bych se schovat
If I go insane Zblázním-li se
Please don’t put your wires in my brain Prosím, nevrážej mi své dráty do mozku
If I were the moon I’d be cool Kdybych byl Měsícem, byl bych studený
If I were a book I would bend Kdybych byl knihou, by bych se ohnul
If I were a good man Kdybych byl dobrý člověk
I’d understand the spaces between friends Chápal bych prostor mezi přáteli
If I were alone I would cry Kdybych byl sám, plakal bych
And if I were with you I’d be home and dry A kdybych byl s tebou, zvládl bych to
And if I go insane A zblázním-li se
Will you still let me join in with the game Dovolíš mi ještě zapojit se do hry?
If I were a swan I’d be gone Kdybych byl labuťí, byl bych pryč
If I were a train I’d be late again Kdybych byl vlakem, zase bych měl zpoždění
And if I were a good man A kdybych byl dobrý člověk
I’d talk with you more often than I do Mluvil bych s tebou častěji než teď
If I were a swan I’d be gone
If I were a train I’d be late
And if I were a good man
I’d talk with you more often than I do
If I were asleep I could dream
If I were afraid I could hide
If I go insane
Please don’t put your wires in my brain
If I were the moon I’d be cool
If I were a book I would bend
If I were a good man
I’d understand the spaces between friends
If I were alone I would cry
And if I were with you I’d be home and dry
And if I go insane
Will you still let me join in with the game
If I were a swan I’d be gone
If I were a train I’d be late again
And if I were a good man
I’d talk with you more often than I do
Kdybych byl labuťí, byl bych pryč
Kdybych byl vlakem, měl bych zpoždění
A kdybych byl dobrý člověk
Mluvil bych s tebou častěji než teď
Kdybych spal, mohl bych snít
Kdybych se bál, mohl bych se schovat
Zblázním-li se
Prosím, nevrážej mi své dráty do mozku
Kdybych byl Měsícem, byl bych studený
Kdybych byl knihou, by bych se ohnul
Kdybych byl dobrý člověk
Chápal bych prostor mezi přáteli
Kdybych byl sám, plakal bych
A kdybych byl s tebou, zvládl bych to
A zblázním-li se
Dovolíš mi ještě zapojit se do hry?
Kdybych byl labuťí, byl bych pryč
Kdybych byl vlakem, zase bych měl zpoždění
A kdybych byl dobrý člověk
Mluvil bych s tebou častěji než teď

„KDYBYCH“ Nenáročnost úvodních řádků textu a jednoduchá akustická kytara nepřipraví posluchače na osamělost a pocit šílenství, který z písně nakonec vyplývá. Je to jeden z prvních náznaků psychických stop, které za sebou na členech kapely zanechal Syd a jeho odchod.

Přestože skupina hrála If živě jen výjimečně, byla tato skladba vydána jako singl v USA i v Evropě. Waters ji zařadil do setlistu turné Radio K.A.O.S. a Pros And Cons.

Nick Mason skladbu If s obrovským ohlasem hraje v rámci svého projektu Nick Mason’s Saucerful of Secrets. V této skvělé verzi kapela dorostřed písně If vložila téměř desetiminutový výňatek skladby Atom Heart Mother.

(Wright)
Would you like to say something before you leave Chceš ještě něco říct, než odejdeš?
Perhaps you’d care to state exactly how you feel Možná chceš přesně formulovat to, jak se právě cítíš
We say goodbye before we’ve said hello Říkáme si sbohem ještě dřív než jsme se pozdravili
I hardly even like you, I shouldn’t care at all Dokonce tě mám jen sotva rád, vůbec by mě to nemělo zajímat
We met just six hours ago, the music was too loud Potkali jsme se před šesti hodinami, hudba byla příliš hlasitá
From your bed I came today and lost a bloody year Dnes jsem se dostal z tvé postele ztratil zatracený rok
And I would like to know how do you feel A rád bych věděl, jak se cítíš ty
How do you feel Jak se cítíš
Not a single word was said, the night still hid our fears Nebylo řečeno jediné slovo, noc stále skrývala naše obavy
Occasionally you showed a smile but what was the need Občas jsi ukázala úsměv, ale co bylo třeba?
I felt the cold far too soon in a room of ninety-five Příliš brzy jsem pocítil chlad v pokoji devadesát pět
My friends are lying in the sun, I wish that I was there Mí přátelé odpočívají na slunci, přál bych si, abych tam byl
Tomorrow brings another town, another girl like you Zítřek přinese další město, další dívku jako jsi ty
Have you time before you leave to greet another man Máš čas, než odejdeš, pozdravit dalšího muže
Just let me know how do you feel Jen mi dej vědět, jak se cítíš
How do you feel Jak se cítíš
Goodbye to you… Sbohem…
Charlotte Pringle’s due Kvůli Charlotte Pringle
I’ve had enough for one day Toho mám na jeden den dost
Would you like to say something before you leave
Perhaps you’d care to state exactly how you feel
We say goodbye before we’ve said hello
I hardly even like you, I shouldn’t care at all
We met just six hours ago, the music was too loud
From your bed I came today and lost a bloody year
And I would like to know how do you feel
How do you feel
Not a single word was said, the night still hid our fears
Occasionally you showed a smile but what was the need
I felt the cold far too soon in a room of ninety-five
My friends are lying in the sun, I wish that I was there
Tomorrow brings another town, another girl like you
Have you time before you leave to greet another man
Just let me know how do you feel
How do you feel
Goodbye to you…
Charlotte Pringle’s due
I’ve had enough for one day
Chceš ještě něco říct, než odejdeš?
Možná chceš přesně formulovat to, jak se právě cítíš
Říkáme si sbohem ještě dřív než jsme se pozdravili
Dokonce tě mám jen sotva rád, vůbec by mě to nemělo zajímat
Potkali jsme se před šesti hodinami, hudba byla příliš hlasitá
Dnes jsem se dostal z tvé postele ztratil zatracený rok
A rád bych věděl, jak se cítíš ty
Jak se cítíš
Nebylo řečeno jediné slovo, noc stále skrývala naše obavy
Občas jsi ukázala úsměv, ale co bylo třeba?
Příliš brzy jsem pocítil chlad v pokoji devadesát pět
Mí přátelé odpočívají na slunci, přál bych si, abych tam byl
Zítřek přinese další město, další dívku jako jsi ty
Máš čas, než odejdeš, pozdravit dalšího muže
Jen mi dej vědět, jak se cítíš
Jak se cítíš
Sbohem…
Kvůli Charlotte Pringle
Toho mám na jeden den dost

„LÉTO ’68“ Přestože se Rick Wright nikdy necítil jistý jako autor textů, zcela jistě má právo být na tuto skladbu pyšný. Je to jedna z těch skladeb, kde autor plně otevřel své myšlenky posluchači. Navíc se jedná o velmi intimní píseň, zpověď, v níž se údajně Wright omlouvá své partnerce za to, že ji během turné podvedl.

„Smyčcový“ úvod skladby je vytvořen jedním z prvních syntezátorů, který překrývá Wrightův zpěv a Gilmourovy hlubší vokály.

(Gilmour)
When the fat old sun in the sky is falling Když to staré tlusté slunce na obloze zapadá
Summer evening birds are calling Letní večer ptáci volají
Summer sunday and a year Letní neděle a rok
The sound of music in my ears Zvuk hudby v mých unavených uších
Distant bells, new mown grass smells so sweet Vzdálené zvony, čerstvě pokosená tráva voní tak sladce
By the river holding hands Ruce držící se u řeky
Roll me up and lay me down Obejmi mě a chraň
And if you see, don’t make a sound A pokud vidíš, nevydej ani hlásku
Pick your feet up off the ground Zvedni chodidla ze země
And if you hear as the warm night falls A pokud uslyšíš, jak se teplá noc snáší
A silver sound from a tongue so strange Stříbrný zvuk z jazyka tak zvláštního
Sing to me, sing to me… Zpívej mi, zpívej mi…
When the fat old sun in the sky is falling Když to staré tlusté slunce na obloze zapadá
Summer evening birds are calling Letní večer ptáci volají
Children’s laughter in my ears Dětský smích v mých uších
The last sunlight disappears Poslední sluneční paprsek mizí
And if you see, don’t make a sound A pokud vidíš, nevydej ani hlásku
Pick your feet up off the ground Zvedni chodidla ze země
And if you hear as the warm night falls A pokud uslyšíš, jak se teplá noc snáší
A silver sound from a tongue so strange Stříbrný zvuk z jazyka tak zvláštního
Sing to me, sing to me… Zpívej mi, zpívej mi…
When the fat old sun in the sky is falling
Summer evening birds are calling
Summer sunday and a year
The sound of music in my ears
Distant bells, new mown grass smells so sweet
By the river holding hands
Roll me up and lay me down
And if you see, don’t make a sound
Pick your feet up off the ground
And if you hear as the warm night falls
A silver sound from a tongue so strange
Sing to me, sing to me…
When the fat old sun in the sky is falling
Summer evening birds are calling
Children’s laughter in my ears
The last sunlight disappears
And if you see, don’t make a sound
Pick your feet up off the ground
And if you hear as the warm night falls
A silver sound from a tongue so strange
Sing to me, sing to me…
Když to staré tlusté slunce na obloze zapadá
Letní večer ptáci volají
Letní neděle a rok
Zvuk hudby v mých unavených uších
Vzdálené zvony, čerstvě pokosená tráva voní tak sladce
Ruce držící se u řeky
Obejmi mě a chraň
A pokud vidíš, nevydej ani hlásku
Zvedni chodidla ze země
A pokud uslyšíš, jak se teplá noc snáší
Stříbrný zvuk z jazyka tak zvláštního
Zpívej mi, zpívej mi…
Když to staré tlusté slunce na obloze zapadá
Letní večer ptáci volají
Dětský smích v mých uších
Poslední sluneční paprsek mizí
A pokud vidíš, nevydej ani hlásku
Zvedni chodidla ze země
A pokud uslyšíš, jak se teplá noc snáší
Stříbrný zvuk z jazyka tak zvláštního
Zpívej mi, zpívej mi…

„TLUSTÉ STARÉ SLUNCE“ Gilmour napsal tuto ryze anglickou píseň jako pokračování ke Grantchester Meadows z alba Ummagumma. Skladba je plná jemné hudby, od úvodního vyzvánění zvonů až po jemnou akustickou kytaru a zastřené bicí a je výborným kandidátem na nejcitlivější píseň v Gilmourově kariéře. Skladbu vrcholící jedním z prvních pověstných kytarových sól zařadil Gilmour také na setlist posledních tour k albům On An Island a Rattle That Lock.

(Waters/Mason/Gilmour/Wright)
Part One: Rise And Shine Část první: Východ a svit
Part Two: Sunny Side Up Část druhá: Slunečný vršek
Part Three: Morning Glory Část třetí: Ranní sláva
Instrumental Instrumentální
Part One: Rise And Shine
Part Two: Sunny Side Up
Part Three: Morning Glory
Instrumental
Část první: Východ a svit
Část druhá: Slunečný vršek
Část třetí: Ranní sláva
Instrumentální

ALANOVA PSYCHEDELICKÁ SNÍDANĚ“ Třináct minut plných naprosto nemuzikálních zvuků, pojmenovaná podle Alana Stilese, jednoho z roadies, kteří Pink Floyd doprovázeli, a který zde velmi detailně předvádí své ranní rituály.

Jeden z hlavních klávesových riffů byl později použit na Profiles, druhém sólovém albu Nicka Masona. Mezi krátkými hudebními pasážemi slyšíme Stilese, jak se například myje nebo si smaží slaninu. Používání mnoha nehudebních zvuků a ruchů se časem stalo jakousi ochrannou známkou Pink Floyd (právě v souvislosti s touto skladbou Waters prohlásil, že nedělá rozdíl mezi zvuky a hudbou a že „když ten pěkný zvuk dělá třeba vodovodní kohoutek, tak ho tam prostě nahrajeme“). Nikde jinde se tyto zvuky neobjevují v takové smršti, jako právě tady.

Tuto skladbu můžeme považovat za ukázku toho, jak by mohlo vypadat album provizorně nazvané „Household Objects“, které Pink Floyd zamýšleli udělat a které se mělo sestávat téměř výhradně ze zvuků všeho možného, jen ne hudebních nástrojů. Ukázky z tohoto nerealizovaného díla byly vydány v rámci sběratelských edic „Immersion Box Set“ alb The Dark Side Of The Moon a Wish You Were Here.

Tato skladba byla veřejně hrána pouze jednou a to v prosinci 1970 v Sheffieldu. Roadies – skryti za kulisami – smažili během vystoupení slaninu a pomocí ventilátorů vháněli vůni mezi šokované fanoušky…

Druhá a třetí část začínají v 4’29“ a 8’18“.