David Gilmour

David Gilmour

6. března 1946 se v Grandchester Meadows, části starobylé Cambridge, narodil jeden z nejlepších kytaristů všech dob – David Gilmour. David vyrůstal v poklidném liberálním prostředí – jeho rodiče byli i na svou dobu značně pokrokoví. Možná někdy až moc. Když bylo Davidovi 17 let, přestěhovali se do New Yorku a David byl od té doby odkázán jen sám na sebe.

Jeho hudební začátky jsou spjaty s blues a rock´n´rollem, hudby původně pocházející z druhé strany oceánu. Dodnes se také cítí jako velký dlužník Pete Seegera, díky němuž se prý naučil hrát na kytaru. David byl dlouhou dobu spolužákem Syda Barretta, kterého o přestávkách učil hrát na kytaru. Poté, co oba dokončili střední školu a rozešli se každý jinam, vstoupil David do skupiny Ramblers, ze kterých se brzy stali Jokers Wild. Skupina měla poměrně velký úspěch u domácího publika, byť hráli většinou pouze přejaté věci. Díky Davidovu vedení a organizaci ale šlapala jako hodinky.

Jokers Wild se rozhodli rozšířit své pole působnosti a vydali se na turné po Francii, kde se více méně jen bavili cestováním a přemíláním donekonečna obehraných hitů Jimiho Hendrixe. V první polovině šedesátých let dále Jokers Wild pokračovali v úspěšném tažení Británií a chystali se vydat debutové album.

Naděje na úspěch ale překazila vlivná pirátská rozhlasová stanice, která dvě skladby z připravovaného alba vypátrala a vydala sama jako singl. Dnes David Gilmour mluví o úspěchu, kterého mohl dosáhnout s Jokers Wild (kdyby dostal šanci) jako o stejném, jakého dosáhl s Pink Floyd.

V roce 1967 dostal David, co by blízký přítel Syda Barretta, se kterým to šlo od devíti k pěti, nabídku, jestli by nechtěl hrát s Pink Floyd při vystoupeních jako pojistka pro případ, že by Syd Barrett nebyl schopen sám hrát, což se stávalo poměrně často. Jenže velmi záhy se ukázalo, že David je vynikající a hlavně plnohodnotná náhrada za Syda a tak byl do skupiny přijat jako řádný člen. Krátce na to Syd kapelu opustil. Sám ovšem později svůj přechod z kapely cestující po klubech a přejímající už jednou přejaté skladby do kapely, která právě pracovala na kompozici Saucerful Of Secrets, označil jako „kulturní a hudební šok“.